< Dotaz k Bibli z knihy Nahum

Otázka: Jaký je přehled knihy Nahum?

A: Tady je přehled.

1 Soudce Ninive

2 Ninivský soud: Bůh dokáže srazit pýchu

3 Poetická spravedlnost Ninive

Q: Kdo je Nahum v Nah 1:1?

A: O Nahumovi nic nevíme, kromě toho, že byl z Elkoše.

Otázka: Kdy byla napsána kniha Nahuma (Nah 1:1)?

Odpověď: Nahum 3:8 zmiňuje Théby (také nazývané No) jako již zničené. Jelikož Théby byly zničeny v roce 663 př. n. l. a znovu vybudovány v roce 654 př. n. l., byla kniha Nahum s velkou pravděpodobností napsána mezi těmito dvěma daty. Pro srovnání: Ninive bylo zničeno v srpnu 612/611 př. n. l. Toto datum je odvozeno z Babylonské kroniky, která uvádí, že Ninive padlo ve 14. roce vlády Nabopolassara.

Ve prospěch data mezi lety 663 a 654 př. n. l. hovoří také popisy Ninive v Nahumovi 1:13,15; 2:1,3 neodpovídají pozdějšímu úpadku Ninive za vlády Ashurbanipalových synů Ashur-etil-ilaniho (626–623 př. n. l.) a Sin-shar-ishkuna (623–612 př. n. l.). Navíc by se dalo očekávat, že Nahum zmíní dobyvatele Ninive: Médy a Babylóňany, ale Nahum tak neučinil. Médové se stali samostatným národem až v roce 645 př. n. l. a Novobabylonská říše vznikla až v roce 626 př. n. l.

Otázka: Kde se v Nah 1,1 nacházela Elkoš, Nahumova vesnice?

Odpověď: Samotná kniha Nahuma neposkytuje žádnou stopu o tom, kde Nahum žil, kromě toho, že byl Elkoshit. Nahum tedy:

a) žil mezi Izraelity odvedenými do zajetí,

b) žil mezi Izraelity, kteří zůstali v Izraeli, nebo

c) žil v jižním království Judském?

Ačkoli neexistuje jednoznačná shoda, této otázce byla věnována značná pozornost. Existuje řada názorů na polohu Elkoše.

45 km severovýchodně od Ninive: V dnešní křesťanské vesnici Alqush (Al-Qush/Al Qosh/Elkosh) v Iráku se nachází místo, kde je údajně Nahumova hrobka, která má podobu jednoduché omítnuté schránky. Alqush leží na východním břehu řeky Tigris, severně od Ninive a severozápadně od Khorsabadu. Proč by Izraelita žil poblíž Ninive? Odpověď spočívá v tom, že Nahum žil po deportaci Izraelitů Asyřany v roce 722 př. n. l., protože Nahum zmiňuje minulou událost, jíž bylo zničení Théby v Horním Egyptě (663 př. n. l.). Židovští spisovatelé ze 16. století rovněž potvrzovali, že Elkosh se nacházel právě zde.

Kromě toho se o Al-Qushu zmiňují i asyrské prameny. (již nefunkční) web http://alqush.com/_wsn/page5.html uvádí: „Nejstarší zmínka o Alqushu se skutečně objevuje v době Sinhareeba [Sennacheriba] v roce 750 př. n. l. [sic], jak dokládá nástěnná malba uvnitř Sinhareebova paláce, která byla objevena v Tel Qwenjeq (kopec Qwenjeq) v Mosulu. Za touto nástěnnou malbou je vytesána věta ‚Tento kámen byl přivezen z hory Alqush‘; navíc řada míst v Alqushu stále nese čistě asyrská jména, například čtvrť Sainna (což znamená ‚Měsíční čtvrť‘) a Bee Siinnat, což je rovinatá oblast jižně od Alqushu. Přibližně tři kilometry západně od Alqushe leží známé ruiny Shayro Meliktha, které jsou na mapě iráckých ruin vyznačeny jako asyrský chrám s vyřezávaným vyobrazením Sennachibova, jak míří šípem ze svého luku.

Kamenná obydlí v Al-Qushu se rozprostírají podél svahů hory až k vrcholu náhorní plošiny. Mají podobné výzdoby jako všechny ostatní asyrské kolonie na Ninivské plošině,…“ Podrobnou historii Al-Qushu najdete na http://alqush.com.

Severní Galilea poblíž Rámy: Eusebius z Cesareje (působil kolem roku 325 n. l.) se domníval, že se nacházela poblíž Rámy. Na začátku Jeronýmova komentáře k Nahumovi (napsaného v roce 392 n. l.) se uvádí: „Elkosh ležel v Galileji, neboť v severní Galileji se dodnes nachází vesnice zvaná Elcesi (nebo Elcesei/Hilkesei/Helkesaei/Elkoseh), sice velmi malá, v jejíchž ruinách se téměř nenacházejí žádné stopy po starověkých stavbách, avšak Židům dobře známá a na kterou mě upozornil i můj průvodce.“ Možná měl na mysli dnešní el-Kauzah. Když však farizeové v Janovi 7:52 řekli: „Zjistěte si to a uvidíte, že z Galileje nevychází žádný prorok,“ museli být nevědomi jakékoli tradice, že Nahum pocházel z Galileje.

Podle některých spekulací by Kapernaum mohlo znamenat „vesnice Nahuma“ (kepar/kephar Nahum). Tento názor se opírá pouze o jazykovou podobnost, neboť mi není znám žádný raně křesťanský ani židovský spisovatel, který by spojoval Kapernaum s prorokem Nahumem.

Jako příklad podobnosti jména bez jakékoli skutečné souvislosti lze uvést edomitského boha jménem Qaush a edomitské krále pojmenované po tomto bohu; z jazykového hlediska by to mohlo umisťovat Elkosh do jižního Izraele nebo Jordánska. Existoval také asyrský bůh jménem Kosh, což by z jazykového hlediska mohlo umisťovat Elkosh do Asýrie. Jazykové důkazy tedy mohou podporovat mnoho teorií.

Neexistuje také žádný jiný případ, kdy by bylo město přejmenováno po prorokovi proto, že se jednalo o jeho rodiště; pokud by tedy tato teorie byla pravdivá, byl by Nahum ojedinělým případem.

Jižní Juda, 58 kilometrů jihozápadně od Jeruzaléma na území Simeonitů. Mohlo by se také jednat o jižní Judeu, poblíž Beth-Gabre nebo dnešního Beit-Jibrinu mezi Jeruzalémem a Gazou.

Poblíž Begabaru: De Vitis Prophetarum od Pseudo-Epifania (cca 315–403 n. l.) uvádí, že Nahum pocházel z „Elkesei za Jordánem směrem k Begaboru a patřil ke kmeni Simeonovu“. Nestle prokázal, že slova „za Jordánem“ jsou pravděpodobně dodatečným vysvětlivým poznámkou a že místo Begaboru by se mělo číst Betogabra, dnešní Beit Jibrin v jižní Palestině. http://bible-history.com/isbe/E/ELKOSHITE/ „Pseudo-Epifanius toto místo lokalizuje poblíž Begabaru v Sýrii, dnešního Beit Jibrinu,“ uvádí Anchor Bible Dictionary, sv. 2, str. 476. Tento názor je tedy v podstatě shodný s předchozím.

V každém případě si všimněte, že veškerý tento zájem o Elkosh je způsoben prorokem Nahumem a že z toho plyne ponaučení. Je ve vaší křesťanské cestě vaše čest pouze důsledkem toho, odkud pocházíte, nebo, stejně jako Nahum, přinášíte čest místu, odkud pocházíte?

Otázka: Proč je v Nah 1,2 první věc, kterou Nahum vysloví, prohlášení, že Bůh je žárlivý?

Odpověď: Jedná se o velmi důležitý Boží atribut, který lidé přehlíželi. Zefanjáš 1:18 a 3:8, napsané přibližně ve stejné době, také zmiňují, že Bůh je žárlivý.

Otázka: Jak se může milující Bůh v Nah 1,2 rozhněvat?

Odpověď: Ačkoli by to mohlo být v rozporu s názorem „láska = Bůh“, který mnoho lidí mylně zastává, není to v rozporu s Bohem Bible. Římanům 11:22 říká, abychom brali v úvahu jak Boží milosrdenství, tak i jeho přísnost.

Otázka: Jak může být Bůh v Nah 1:2 žárlivý, mstivý a plný hněvu, když Izaiáš 27:4 (KJV) říká, že v Bohu není zuřivost?

Odpověď: Někdy je dobrý rodič laskavý a jindy se rozhněvá, zvláště pokud někdo útočí na jeho děti. To však neznamená, že by rodič byl protichůdný. Bůh má jak velkou lásku, tak i velký hněv. Římanům 11:22a říká: „Všimněte si tedy Boží laskavosti i přísnosti.“ Bůh má velký hněv vůči hříchu, ale také velkou lásku ke svým dětem.

Při čtení Bible je často nutné číst nejen samotný verš, ale také verše před ním a za ním v dané kapitole. V tomto případě Izaiáš 27:1 říká, že Hospodin „vezme svůj ostrý, velký a mocný meč“, a Izaiáš 27:8 říká, že ji odstranil „silným větrem“.

Trochu by mě překvapilo, kdybyste si mysleli, že právě tyto dva verše ukazují to, co by se dalo nazvat „rovnováhou“ mezi Bohem jako láskou a Bohem jako hněvem. Ve skutečnosti jsou tyto dva pojmy v celém Písmu velmi běžné a mnoho knih Bible ukazuje obě stránky.

Zde je několik veršů, které ukazují milující a něžnou stránku Boha: Genesis 21:17–21; Exodus 14:29–31; Deuteronomium 2:7; Žalm 91:1–4; Izaiáš 57:18–19; Jeremiáš 29:11–15; Pláč 3:31–33; Ezechiel 20:44; Sofoniáš 3:17; Matouš 23:37; Marek 10:45; Lukáš 15:22–24; Jan 10:11; Římanům 11:23; 2. Korinťanům 1:3–9; Galatským 4:6–7; Efezským 2:5–6; Filipským 2:1; 1. Tesalonickým 5:10; 1. Timoteovi 1:12–14; Židům 4:15–16; Jakubovi 2:13; 1. Petrovi 2:23–25; 2. Petrovi 1:3; 1. Janovi 4:8–10; Zjevení 21:4

Zde je několik veršů, které ukazují hněvivou a rozzuřenou stránku Boha: Genesis 19:1–29; Exodus 14:26–28; Deuteronomium 32:22–25; Žalm 76:7; Izaiáš 57:17, 20–21; Jeremiáš 6:19; Pláč 2:17; Ezechiel 8:18; Habakuk 3:5–15; Nahum 1:6; Matouš 23:33; Marek 11:14,21; Lukáš 10:13–15; Jan 8:24; Římanům 11:21; 1. Korinťanům 10:8; Galatským 1:9; Efezským 2:3b; Filipským 3:19; 1. Tesalonickým 5:3; 2. Tesalonickým 1:6,8–9; Židům 3:17; Jakubovi 5:1–3; 1. Petrovu 3:20; 2. Petrovu 2:13; Judovi 6–7; Zjevení 2:22–23

Zde je třetí bod, který vám možná připadne paradoxní: někdy se Boží zjevená vůle, jednání a city vůči lidem mohou změnit, když se změní jejich vůle a jednání. Genesis 20:3–7; Deuteronomium 28:1–14 vs. 28:15–68; Ezechiel 33:12–20; Jonáš 3.

„Kdo je Bůh jako Ty, který odpouští nepravost a přehlíží přestoupení zbytku svého dědictví – který nezachovává svůj hněv navždy, neboť má zalíbení v láskyplné oddanosti? On se nad námi opět smiluje; naše nepravosti smyje. Všechny naše hříchy uvrhneš do hlubin moře.“ Micheáš 7:18–19

Mimochodem, nazývat to oboustrannou „rovnováhou“ je poněkud zjednodušující. Přesněji řečeno jde o „třínohou stoličku“, jejíž třetí nohou je Boží svatost.

Otázka: Vzhledem k tomu, že v Nah 1,3 a Řím 2,6 se píše, že Bůh v žádném případě nenechá viníky bez trestu, proč tedy Bůh odpouští?

Odpověď: Ať už je důvod jakýkoli, jsem rád, že Bůh odpouští. Ezechiel 18 a 2. Petr 3:8–9 ukazují, že ačkoli Bůh ničí bezbožné, nemá zalíbení v jejich smrti. Naopak, má zalíbení v tom, když se odvrátí od své bezbožnosti a budou žít.

Otázka: Proč v Nah 1:4 Bůh kárá moře?

Odpověď: Bůh může hýbat vlnami, jak to učinil, když Mojžíš a Izraelité překročili Rudé moře. Mohlo by to také znamenat, že Bůh moře vysuší. Ať už je to jakkoli, Bůh pohne nebem i zemí, aby uskutečnil svou vůli.

Otázka: Kdy podle Nah 1,5–6 k tomuto zničení dojde?

Odpověď: Jedná se o zkázu, o které se hovoří v knize Zjevení. Stejně jako kniha Sofoniášova i kniha Nahumova nejprve hovoří o velké zkáze během soužení a teprve později o zkáze, která brzy nastane v Nahumově době.

Otázka: Jak v Nah 1,8 Bůh pronásleduje své nepřátele do temnoty?

Odpověď: Zkáza Ninive nastala v noci. Obecně řečeno, na Boží nepřátele přichází jak temnota mysli, tak i fyzická temnota.

Otázka: Vzhledem k tomu, že v Nah 1:14 Bůh vyhubí modly, proč se v Pavlově době, jak je uvedeno v 1 Kor 10:19–20, stále vyskytovaly modly?

Odpověď: Nahum 1:14 se vztahuje k Ninivským. Modly v asyrských chrámech zmizely, ale jako plevel se mnoho modl objevilo na jiných místech.

Otázka: Jak je možné, že podle Nah 1,15 už nikdy nebudou bezbožní pochodovat přes Judsko?

Odpověď: I když Babylóňané a Římané v pozdějších dobách do Judska vtrhli, tito konkrétní bezbožní lidé, Asyřané, už Judsko nikdy nebudou trápit.

Otázka: Co víme o městě Ninive z Nah 2?

Odpověď: Ninive bylo postaveno na východním břehu řeky Tigris, kde do ní ústí řeka Khosr. Archeologové město důkladně prozkoumali. Ninivské hradby byly tak mohutné, že jeden člověk řekl, že kdyby Ninive stálo během první světové války mezi Francií a Německem, přežilo by jakékoli útoky z obou stran.

Otázka: Jaký by měl být náš postoj, když v Nah 2 vidíme lidi, kteří se dopouštějí zlovolného násilí?

Odpověď: Naším instinktem by neměl být boj ani strach, ale láska k nim. Ježíš zemřel za ztracené lidi a oni potřebují evangelium stejně naléhavě jako kdokoli jiný. Měla by to však být láska smíšená se strachem, tedy strachem z Boží mstivé spravedlnosti vůči nim, pokud nečiní pokání.

Otázka: Proč v Nah 2,1 Bůh prostřednictvím Nahuma radí Ninivským, aby udělali něco, co jim nepřinese nic dobrého?

Odpověď: Bůh zde používá ironii. Asyřané nutili podmaněné krále, aby uctívali jejich bohy, a byli nesmírně přesvědčeni o své vlastní síle. Pravý Bůh v podstatě říká: „Do toho, dejte do toho všechno, protože já po vás půjdu. A mimochodem, hodně štěstí vašim vojákům, kteří brání městské hradby, až je smete obrovská vodní stěna.“

Otázka: Jak to, že byly štíty v Nah 2,3 červené?

Odpověď: Asyrští vojáci nosili modrou barvu, takže výraz „jeho mocní muži“ popisuje útočníka z Nahuma 2:1. Jejich štíty a oděvy byly s největší pravděpodobností obarveny na červeno. O několik století později popsal historik Xenofón perské vojáky jako oblečené do šarlatu (Cyropaedia 6.4.1). Babylónští vojáci byli obvykle oblečeni do červena a Médové do šarlatu. (Později nosili červenou barvu také Římané.)

Je nepravděpodobné, že by byly zbarveny do červena krví poté, co byly použity v bitvě. Septuaginta a syrský překlad se s největší pravděpodobností mýlí, když toto místo překládají jako „jezdci se řítí sem a tam“.

Otázka: Co mají v Nah 2:3–8, 3:13–15 společného rozvodněné řeky a zničení paláce s Ninive?

Odpověď: Ninive bylo částečně zničeno, když silné deště způsobily rozvodnění řeky Chosr a prolomily část městských hradeb.

Nahum 1:8; 2:6,8 Ninive mělo být zničeno povodní. Diodorus Siculus (kolem roku 20 př. n. l.) napsal, že ve třetím roce obléhání způsobily silné deště rozvodnění řeky Khosr a prolomení části hradeb.

Nahum 1:8 Asyřané budou pronásledováni do temnoty. Konečný útok na Ninive přišel v noci. Mnoho asyrských vojáků v noci uprchlo.

Nahum 1:9,14 Ninive již nikdy nebude znovu vybudováno. Mnoho starověkých měst bylo znovu vybudováno, ale Ninive ne.

Nahum 1:10; 2:13; 3:15 Ninive mělo být zničeno ohněm. Chrám byl vypálen a archeologové zde nalezli vrstvu popela o tloušťce dvou palců.

Nahum 1:10; 3:11 Na konci budou Ninivští opilí. Diodorus Siculus napsal, že asyrský král rozdával jídlo a víno a že v tu noc, zatímco byli muži opilí, došlo k útoku.

Nahum 1:14 Ninivské vyřezávané sochy a odlévané modly měly být zničeny. Archeologové R. Campbell Thompson a R.W. Hutchinson uvedli, že socha bohyně Ištar ležela bez hlavy.

Nahum 2:8 Ninivští se pokusí uprchnout. Diodorus uvádí, že král poslal své tři syny a dvě dcery do Paphlagonie, aby unikli. Také po pádu Ninive uprchla přeživší asyrská armáda na západ do Harranu, než byla nakonec zcela zničena.

Nahum 2:9–10 Došlo by k rabování a plenění. Babylonská kronika uvádí, že „odnesli z města obrovské množství kořisti, které se nedalo ani spočítat“.

Nahum 3:3 Mnoho Asyřanů mělo být zabito. Podle Diodora jich bylo zabito tolik, že řeka byla na značnou vzdálenost zbarvena do ruda.

Nahum 3:12 Odlehlé pevnosti budou snadno dobyté. Babylonská kronika uvádí, že pevnosti začaly padat v roce 614 př. n. l.

Nahum 3:13 Městská brána měla být zničena. Olmstead ve své knize „History of Assyria“ uvádí, že hlavní útok směřoval ze severozápadu na bránu Hatamti.

Nahum 3:14 Ninivští připravovali cihly a maltu pro nouzové opravy. A. T. Olmstead uvádí, že jižně od brány je příkop dodnes zaplněn úlomky kamene a hliněných cihel.

Nahum 3:17 Ninivští důstojníci ztratili odvahu a uprchli. Babylonská kronika uvádí, že asyrská armáda utekla před králem.

Otázka: Jak to, že v Nah 2:8–9 „nebyl konec pokladu“ stříbra a zlata?

Odpověď: Jedná se o nadsázku vyjadřující obrovské množství, které měli. Například Asyřané každoročně dostávali 12 000 koní a 2 000 kusů dobytka jen od jednoho národa, Nairiů.

Otázka: Jak se v Nah 2,10 roztaví srdce Asyřanů?

Odpověď: Až donedávna spoléhali na svou armádu, obranu a bohatství, ale najednou jejich bezpečí zmizelo a brzy zmizí i jejich rodiny a jejich životy. Věděli, že mohou očekávat stejnou míru milosrdenství, jakou sami prokazovali ostatním – ach ne!

Otázka: Proč se v Nah 2,11–13 mluví o lvech?

Odpověď: Téměř každá říše má symbol, kterým se identifikuje, a Asyřané se považovali za lvy. Asyrští králové rádi lovili blízkovýchodní lvy, kteří byli často zobrazováni v asyrském umění.

Otázka: Je v Nah 2,11–12 násilí vždy špatné? A co policisté nebo sebeobrana?

Odpověď: Ne. Policisté používají násilí, když je to nutné. Každý americký prezident od doby před druhou světovou válkou nařídil nějakou vojenskou akci. V Bibli vedli Barak, Gedeon, Jošafat a další armády do bitvy, aniž by je Bůh za to pokáral. Jak říká známé rčení: „V noci spíme bezpečně, protože drsní muži jsou připraveni použít násilí proti těm, kteří by nám chtěli ublížit.“

Otázka: V Nah 3:1 – v jakém smyslu bylo Ninive „městem krve“?

Odpověď: Ve starověku bylo možné Asyřany přirovnat k novodobým nacistům kvůli jejich mučení, bezohlednosti a vojenským taktikám. Říše byla postavena na útlaku a Asyřané neustále potlačovali povstání. Naproti tomu Perská říše poskytovala svým poddaným určitou míru tolerance a v Perské říši docházelo k povstáním jen zřídka (s výjimkou řeckých měst a Egypťanů).

Pokud jde o to, zda byli Asyřané skutečně tak krutí, necháme krále Ašurnasirpala II. (883–859 př. n. l.), aby promluvil ve své vlastní „obhajobě“.

„Zmasakroval jsem je; jejich krví jsem zbarvil horu do ruda jako vlnu… Hlavy jejich válečníků jsem uťal a z nich jsem vytvořil sloup naproti jejich městu; jejich mladíky a dívky jsem spálil v ohni. … Zničil jsem, zbořil jsem, spálil jsem. Jejich válečníky jsem zajal a nabodl je na kůly před jejich městy. … Šlechtice, kteří se vzbouřili, jsem stáhl z kůže a jejich kůže jsem rozprostřel na hromadách [mrtvých těl]… Mnohé ze zajatců jsem spálil v ohni. Mnohé jsem zajal živé; některým jsem uřízl ruce až po zápěstí, jiným jsem uřízl nosy, uši a prsty; mnoha vojákům jsem vyloupal oči.“ (převzato z publikace TimeFrame 1500–600 př. n. l. (Time-Life Books) a z The Bible Knowledge Commentary: Old Testament, str. 1494.) Podobnými chvástavými výroky se chlubili i další asyrští vůdci, ale pravděpodobně není třeba jít dále.

Otázka: Proč Bůh v Nah 3,5, vzhledem k tomu, že je čistý, zde připouští nahotu?

Odpověď: Bůh zde symbolicky hovoří o svléknutí města Ninive a odhalení jeho hanby.

Otázka: Kde se nacházelo Théby (v hebrejštině „No“) v Nah 3:8 a Ez 30:15?

Odpověď: „No Amon“ bylo jiné jméno pro Théby, významné egyptské město. Egypťané mu také říkali „Město“. Egyptské slovo pro vesnici bylo niwt, které Hebrejci změnili na No. Úplný hebrejský název, No-Amon, znamenal město/vesnici Amona. Spoléhalo na pomoc od Putů a Lubimů, ale žádná pomoc nepřišla. Nahum hovoří o No jako o již zničeném městě a Théby byly zničeny v roce 663 př. n. l. Město Théby bylo znovu vybudováno v roce 654 př. n. l.

Otázka: Proč byli v Nah 3,13 lidé přirovnáváni k ženám?

Odpověď: Bitvy v té době vyžadovaly velkou fyzickou sílu a ženy byly často považovány za slabší bojovníky.

Otázka: Jak v Nah 3:16 Asýrie rozmnožila počet obchodníků?

Odpověď: Měla mnoho obchodníků, kteří nakupovali zboží za všechny tributy, které Asýrie neustále dostávala od svých podmaněných národů. Například Asyřané každoročně dostávali 12 000 koní a 2 000 kusů dobytka jen od jednoho národa, Nairiů.

Q: Bylo v Nah 3:16 něco špatného na tom, že Ninive rozmnožovalo počet svých obchodníků?

Odpověď: Obecně jsou obchodníci v pořádku, ale v případě Ninive to bylo špatné. Obchodníci obchodovali s nadměrným tributem, který vybírali od svých podmaněných národů. Příklad najdete v předchozí otázce.

Otázka: Jak v Nah 3:18 spali asyrští pastýři?

Odpověď: Tato poetická fráze je fascinující. Hornatá oblast Asýrie byla vhodnou pastvinou pro ovce. Nepochybně byli mnozí Asyřané v minulých generacích pastýři, ještě předtím, než se většina asyrských mužů stala válečníky. Pastýři dřímali v tom smyslu, že už neměli velký zájem o pasení ovcí. Stejně jako spící pastýř nehlídá ovce, tak ani nikdo nehlídá Asýrii, aby ji ochránil před zkázou.

Otázka: Proč Bůh v Nah 3,19 hovoří o krutosti Asyřanů, když většina dobyvatelů byla krutá?

Odpověď: Asyřané byli obzvláště krutí. Dochovaly se asyrské sochy spoutaných otroků, kterým ptáci vyklovávají oči. Měli poněkud odlišnou představu o tom, co je dobré umění. Asyřané s hrdostí psali o mrzačení, stahování z kůže a upalování lidí zaživa. Šalmaneser III. postavil pyramidu z hlav. Celkově patřila vláda Ašurbanipala (669–626 př. n. l.) k těm nejkrutějším. Mimo jiné Ašurbanipal provlékl čelist zajatého krále psím řetězem a donutil ho žít v psí boudě. Podmaněné národy platily neúměrné tributy za to, že směly zůstat naživu. Z nějakého podivného důvodu docházelo u Asyřanů k mnoha vzpourám. Dalo by se asi říci, že nakonec je i Bůh shledal odpornými.

Otázka: Jaký je v Nah 3,19 rozdíl mezi tím, být zlý, a být krutý?

Odpověď: Rozdíl spočívá v závažnosti toho, co bylo někomu způsobeno. Lze je považovat za různé stupně téže věci.

Otázka: Jaké jsou v Nah 3,19 různé druhy zloby nebo krutosti?

Odpověď: Existují přinejmenším čtyři druhy.

Neúmyslná: buď to osoba nevěděla, nebo se o to z nedbalosti ani nepokusila zjistit. Matka vyšla se svou malou dcerkou k poštovní schránce na předzahrádce u rušné ulice. Dcera se zeptala, jestli už může přejít ulici. Matka se dívala na poštu, aniž by zvedla oči, a bez přemýšlení řekla: „Jistě.“ Dcera vykročila na silnici, byla sražena a zemřela. Pošta pro matku nebyla tak důležitá; prostě nepřemýšlela.

Nevyhnutelný prostředek k dosažení cíle: daná osoba nechtěla být krutá, ale k dosažení toho, co chtěla, to bylo nevyhnutelné (a v jejích očích to stálo za to). Četl jsem, že mnoho prostitutek v Japonsku navštěvuje šintoistické chrámy s velkými plyšovými zvířátky. Chtějí tam zanechat dárek pro dítě, které potratily, s tím, že v posmrtném životě by si s tím plyšákem mohlo dítě nějakým způsobem hrát. Možná je to jejich způsob, jak se pokusit cítit méně viny. Když to, co považujete za dobrý cíl, zahrnuje prostředky, které zneuctívají Boha, neměli byste tento cíl sledovat, nebo alespoň ne tímto způsobem.

Bezcitnost: Byli si vědomi újmy, kterou tím způsobí druhému člověku, ale o ty lidi se nestarali. Mnoho manželů a manželek bylo trvale rozděleno jižanskými otrokáři. Otrokáři se nesnažili být zlí; nesnažili se ani být milí. Prostě jim to bylo jedno.

Zlomyslná radost: Čerpali potěšení z ublížení, které způsobili druhému člověku. Existoval kmen, který uřezával hlavy mužům, které porazil, znásilňoval nebo si bral za manželky jejich ženy, ale nutil ženy nosit kolem krku hlavu svého zavražděného manžela. Tento kmen byl znám jako „Britové v Austrálii“. Viz https://trove.nla.gov.au/newspaper/article/274364805, https://files02.sl.nsw.gov.au/fotoweb/pdf/6760/67609290.pdf a https://researchers-admin.westernsydney.edu.au/ws/portalfiles/portal/94779651/uws_2495.pdf.

Otázka: Co můžeme v tomto chladném a krutém světě podle Nah 3:19 udělat, abychom byli světlem laskavosti a milosti?

Odpověď: Za prvé, nepodílejte se na problému, ať už přímo, nebo ekonomicky. Za druhé, ozvěte se a řekněte, že je to špatné. Za třetí, pomáhejte obětem poté, co utrpěly. Za čtvrté, braňte utlačované a pomáhejte zabránit tomu, aby se lidé stali oběťmi, nebo aby byli utlačováni ještě více.

Otázka: Co bychom měli podle Nah 3,19 dělat, když vidíme, že někdo říká nebo dělá ostatním zlé věci?

Odpověď: Především se za tuto situaci modlete k Bohu a zeptejte se, co by Bůh chtěl, abyste udělali.

Pokud jde o slovní krutost, můžete se za danou osobu postavit. Někdy může být dobrým způsobem humor, jindy zase důrazné pokárání.

Pokud můžete zabránit fyzickému násilí, udělejte to. Četl jsem o profesionálním fotbalistovi, který venku narazil na muže, který znásilňoval bezvědomou ženu. Okamžitě a rázně toho muže zastavil.

V některých situacích to nemůžete zastavit, ale stále se můžete pokusit o přesvědčování, nebo to nahlásit policii či někomu jinému.

Někdy můžete po události podniknout kroky, aby se to neopakovalo, například zveřejnit to na internetu nebo souhlasit s výpovědí u soudu.

Ve všech případech můžete oběti poskytnout útěchu nebo materiální pomoc.

Otázka: Co se týče knihy Nahum, když nevíme, kdo byl Nahum, ani s jistotou nevíme, kdy byla kniha napsána, proč by měla být v naší Bibli?

Odpověď: Mimo jiné proto, že Ježíš potvrdil pravost celého Starého zákona. Bez výhrad přijal Starý zákon Židů v Palestině, jak dokládají Matouš 5:17; 7:12; 11:13; 22:40; Lukáš 16:16, 29, 31; 18:31; 24:27.

Raná církev přijala Nahuma jako Písmo. Kterí autoři to byli, se dozvíte v následující otázce.

Otázka: Jaké jsou některé z nejstarších rukopisů knihy Nahuma, které se dochovaly dodnes?

A: Svitky od Mrtvého moře: (cca 1 př. n. l.) Mezi svitky od Mrtvého moře se nachází 1 exemplář knihy Nahuma, označený jako 4Q82 (=4QXIIg). Nachází se zde také komentář k Nahumovi, označený jako 4Q169 (=4QpNah), pocházející z konce 1. století př. n. l.

Svitek 4Q82 ze svitků od Mrtvého moře obsahuje Nahuma 1:7–9; 2:9–11; 3:1–3,17.

Komentář 4Q169 (=4QpNah) obsahuje 1:3,4,5–6; 2:11–3:12.

Nahal Hever je jeskyně nedaleko En-Gedi, v níž se nachází fragment Dvanácti proroků v řečtině (8 Hev XIIgr). Předpokládá se, že byl napsán mezi lety 50 př. n. l. a 50 n. l. Byl ukryt během Bar-Kochbova povstání proti Římu. Jedná se o revizi Septuaginty, vyhotovenou v Judeji, a je téměř identická s masoretským textem. Obsahuje Nahuma 1:13–14; 2:5–10,13; 3:3,16–17.

Svitek z Wadi Murabba’at (MurXII) pochází z přibližně roku 132 n. l. Obsahuje Nahuma 1:1–14; 2:1–14; 3:1–19. Svitek z Wadi Murabba’at obsahuje také některé spisy samotného Bar-Kochby z roku 132 n. l.

Celkově svitek z Wadi Murabba’at obsahuje celou knihu Nahuma, zatímco svitky z Mrtvého moře a Nahal Hever zachovávají následujících 33 ze 47 veršů knihy Nahuma (70,2 %): 1:2, 3, 4, 5–6, 7–9, 13–14; 2:5–10, 11–13; 3:1–12, 16–17. Více podrobností najdete v knize The Meaning of the Dead Sea Scrolls.

Křesťanské biblické rukopisy z období kolem roku 350 n. l. obsahují Starý zákon, včetně knihy Nahuma. Dva z nich jsou rukopis Vaticanus (325–350 n. l.) a rukopis Alexandrinus (kolem roku 450 n. l.), v nichž byly knihy dvanácti malých proroků zařazeny před knihu Izaiáše. Kniha Nahuma je v rukopisech Vaticanus i Alexandrinus úplná.

Také rukopis Sinaiticus (340–350 n. l.) obsahuje celou knihu Nahuma. Začíná na stejné stránce, kde končí kniha Jonášova. Končí na stejné stránce, kde začíná kniha Habakukova.

Otázka: Kteří raní autoři odkazovali na Nahuma?

Odpověď: Mezi přednicejskými autory, kteří odkazovali na verše z knihy Nahuma nebo na ně naráželi, patří:

Melito ze Sard (170–177/180 n. l.) (nepřímo) zmiňuje „Starý zákon“ a uvádí seznam knih. Dvanáct malých proroků neuvádí jednotlivě, ale nazývá je „Dvanáct“. Fragment 4 z Knihy výňatků, sv. 8, str. 759

Klement Alexandrijský (193–202 n. l.): „Jeremiáš a Ambakum [Habakuk] ještě prorokovali za časů Sidkijáše. V pátém roce jeho vlády prorokoval v Babylonu Ezechiel; po něm Nahum, poté Daniel. Po něm zase prorokovali Aggeus a Zachariáš za vlády Dareia I. po dobu dvou let; a poté anděl mezi dvanácti.“ Stromata, kniha 1, kap. 21, str. 328

Tertullian (207/208 n. l.) „Neboť to byl On, kdo promlouval skrze proroky – Slovo, Syn Stvořitele. ‚Jsem přítomen, dokud je ta hodina, na horách, jako ten, kdo přináší radostnou zvěst o míru, jako ten, kdo zvěstuje dobré zprávy o dobru.‘ Tak jeden z dvanácti (malých proroků), Nahum: ‚Nebo hle, na hoře jsou rychlé nohy toho, kdo přináší radostnou zvěst o míru.‘“ Pět knih proti Marcionovi, kniha 4, kap. 13, str. 364

Origenes (225–254 n. l.) „Je psáno u proroka: ‚V soudu netrestá dvakrát za totéž‘“ (Nahum 1,9) Komentář k Ezechielovi, Homilie 1, kap. 2.4, str. 28

Cyprián z Kartága (cca 246–258 n. l.) cituje z Nahuma 1:5–7 jako od „Nahuma“ v Traktátu 12, třetí kniha, kap. 20, str. 541.

Po Nicejském koncilu

Athanasius z Alexandrie (367 n. l.) (vyplývá z toho, že zmiňuje dvanáct proroků): „Starý zákon tedy obsahuje celkem dvacet dva knih; … pak Proroci, přičemž těch dvanáct se počítá jako jedna kniha…“ Athanasiův velikonoční list 39, kap. 4, s. 552.

Basil z Kappadokie (357–378/379 n. l.) odkazuje na Nahuma 1:9. Dopis 188, kap. 3, str. 225

Cyril Jeruzalémský (cca 349–386 n. l.) cituje Nahuma 2:1 jako Písmo v Přednášce 17, kap. 12, s. 127

Ambrož Milánský (370–390 n. l.)

Gregor Nazianský (330–391 n. l.)

Didymus Slepý (398 n. l.) cituje Nahuma 3:10 jako slova „Nahuma, sedmého z dvanácti proroků“; Komentář k Zachariášovi 11, str. 257

Jeroným (373–420 n. l.) pojednává o knihách Starého zákona. Konkrétně se zabývá knihami Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium, Pentateuch, Jób, Ježíš, syn Naveho [Jozue], Soudců, Rút, Samuel, Královské (2 knihy), dvanácti proroků, Ozeáš, Joel, Amos, Obadiah, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Aggeus, Zachariáš, Malachiáš, Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Daniel, Ester, Ezdráš, Nehemiáš. Dopis 53, kap. 7–8, s. 99–101.

Augustin z Hippa (388–430 n. l.) zmiňuje Obadja, Nahuma a Habakuka v díle „O Božím městě“, kniha 17, kap. 31, str. 377

Polipelagián Jan Cassian (419–430 n. l.)

Mezi kacíři a falešnými knihami

Pelagiánský kacíř Teodor z Mopsuestie (392–423/429 n. l.) napsal celý komentář k Nahumovi.

Otázka: Jaké jsou v knize Nahuma některé překladové rozdíly mezi hebrejským textem a řeckou Septuagintou?

Odpověď: Zaměříme-li se na 1. kapitolu, první variantou je masoretský text, druhou Septuaginta, není-li uvedeno jinak.

Nah 1:2 „Hospodin je mstivý a Hospodin je plný hněvu“ vs. „Pán se mstí s hněvem“

Nah 1:2 „uchovává [hněv]“ vs. „vyhladí“

Nah 1:3 „neosvobodí viníka“ vs. „nikoho neprohlásí za nevinného“

Nah 1:4 „kárá moře“ vs. „hrozí moři“

Nah 1:4 „vysychá“ vs. „vyčerpává vše“

Nah 1:5 „hory se otřásají“ vs. „hory se rozpouštějí“

Nah 1:7 „důvěřovat v něj“ vs. „ctít ho“

Nah 1:8 „Jeho nepřátelé“ vs. „vzbouří se proti [němu] a jeho nepřátelům“

Nah 1:10 „Neboť jako jsou trny spleteny dohromady a jako jsou jejich opilci opilí, budou sežráni jako zcela vyschlá sláma“ vs. „Neboť [nepřítel] bude obnažen až k základům a bude sežrán jako zkroucený tis a jako zcela suchá strniště.“

Nah 1:11 „radí marnost“ vs. „radí zlé věci, které jsou mu nepřátelské.“

Nah 1:12 „Ačkoli jsou v bezpečí a je jich tolik, budou přesto vyhubeni a zmizí.“ vs. „Který vládne nad mnohými vodami, právě tak budou rozptýleni a o tobě už nebude více slyšet.“

Nah 1:14 „Vyhladím vyřezávané a odlévané modly z domu tvých bohů; připravím ti hrob, neboť jsi opovrhován.“ vs. „Zcela zničím vyřezávané modly z domu tvého boha i odlévané modly; připravím ti hrob, neboť jsou pomíjivé.“

Nah 1:15 „Neboť ten bezcenný již nebude procházet mezi vámi; je zcela vykořeněn.“ vs. „Neboť již nebudou procházet skrze tebe ke svému zániku. Je s ním konec, byl odstraněn; ten, kdo byl vysvobozen z utrpení, přišel udýchaný do jejich přítomnosti.“

Nah 2:3 „cypřiše se třesou“ (masoretský text, doslovný překlad Greena) nebo „kopí z cypřiše se mávají“ (masoretský text, BSB) vs. „jezdci se řítí sem a tam“ (Septuaginta) vs. „kočí jsou ohromeni“ (Vulgata)

Nah 2:10 „každá tvář zbledne“ (BSB) vs. „zčernají“ (Septuaginta, Targum, Vulgata)

Nah 3:8 4QpNah přidal k slovu „val“ ženskou koncovku zájmena -h. Kniha The Dead Sea Scrolls & Modern Translations of the Old Testament na str. 136 uvádí, že toto mohlo být přidáno, aby se věta četla plynuleji.

Nah 3:8 „[město] No [Théby]“ vs. „lidnatá Alexandrie“ (Targum, Vulgata)

Nah 3:9 „byli tvými pomocníky“ vs. „byli jejími pomocníky“ (Septuaginta)

Bibliografie k této otázce: hebrejský překlad pochází z díla Jaye P. Greena Literal Translation a překlad Septuaginty je převzat z překladu Sira Lancelota C. L. Brentona The Septuagint: Greek and English. Byly rovněž použity The Expositor’s Bible Commentary, BSB a poznámky pod čarou v Biblích NASB, NIV, NKJV a NRSV.

Není-li uvedeno jinak, citace z Písma jsou převzaty z The Holy Bible, Berean Standard Bible (BSB), která byla uvolněna do veřejné domény: https://berean.bible