Otázka: Co je v Písni písní míněno pod názvem „Kantikály“?
Odpověď: Jedná se o alternativní název pro Píseň písní. Dalším oblíbeným názvem je Píseň Šalomounova. Není v tom žádný rozdíl. Hebrejský název se doslovně překládá jako „Píseň písní“, což znamená nejlepší ze všech písní. Šalomoun napsal 1 005 písní (1. Královská4:32 ), a název naznačuje, že tato byla tou nejlepší.
V latinské Vulgátě se tato kniha nazývá Canticum Canticorum, což znamená Píseň písní.
Otázka: Proč je v Bibli kniha s tak sexuálním obsahem, jako je Píseň Šalomounova?
Odpověď: Co je špatného na divoké, vášnivé romantice a sexu v manželství? Ačkoli by někteří mohli tvrdit, že Bůh je proti veškerému sexuálnímu potěšení, je to právě Bůh, kdo sex stvořil. Jelikož se Bůh tak důrazně a jasně vyslovil proti sexu mimo manželství, mohlo by se mylně generalizovat a domnívat se, že Bůh je proti veškerému sexuálnímu potěšení – nebýt Písně Šalomounovy.
Otázka: Jak by měla být tato kniha interpretována?
Odpověď: Křesťané a Židé zastávají šest různých názorů.
Mnozí v minulosti vnímali tuto knihu jako alegorii našeho vztahu s Bohem. Alegorie Boha jako našeho manžela se vyskytují v Jeremiášovi a Ezechielovi, ale ty byly napsány až o staletí později než Píseň Šalamounova.
Romantický příběh: Alegorický výklad zachází příliš daleko, když popisuje krásu manželky. Jedná se spíše o praktický, avšak vášnivý příběh o romantické lásce, malém problému ve vztahu a jeho řešení. Píseň Šalamounova je velmi důležitá kniha. Bez ní by se člověk mohl ptát, zda je pro věřící vhodné mít vášnivé romantické city a emocionálně vzrušující manželství. Tato kniha to nejen potvrzuje, ale také ukazuje, jak na to.
Romantický příběh s Šalomounem jako vetřelcem: Pastýř a dívka se milují a Šalomoun se marně pokouší dívku odlákat. Považovat tuto knihu za protest proti manželské nevěře je názor vyjádřený v „Believer’s Bible Commentary“ a v knize Arthura Clarka „The Song of Songs“. Variantou tohoto názoru je, že dívka je ve skutečnosti Abišag. Více o tomto názoru najdete na www.scripturewise.com.
(Nepravděpodobná) Sbírka milostných básní: Někteří zřejmě upustili od hledání struktury a považují tuto knihu za antologii milostných básní. The New Geneva Study Bible na str. 1004 tento názor zmiňuje a poznamenává, že je jak nepomocný, tak zbytečný.
(Nepravděpodobné) Divadelní hra: Někteří vidí ještě jednu možnost, a to že se jedná o jakousi divadelní hru. The Bible Knowledge Commentary: Old Testament (str. 1009) však poukazuje na to, že ačkoli někteří tento text považují za drama nebo hru určenou k předvedení, „literární žánr plnohodnotného dramatu nebyl mezi Izraelity znám. Knihu také nelze rozčlenit na dějství a scény jako u dramatu.“
(Nepravděpodobné) Alegorie exodu z knihy „Egypt “ byla starověkým rabínským výkladem, jak uvádí publikace „1001 Bible Questions Answered“ na str. 10.
Otázka: Jaký je v knize Píseň písní obrys této knihy?
Odpověď: Existují dva přehledy, v závislosti na tom, zda se domníváte, že se jedná o jednoho muže, nebo o Šalomouna a pastýře.
Názor jednoho člověka: Tato kniha pojednává o námluvách, svatbě a manželství jednoho páru.
1:2–3:5 Námluvy
3:6–5:1 Svatba
..3:6–11 Svatební průvod
..4:1–5:1 Svatební noc
5:2–8:4 Manželství
..5:2–6:3 „Liška“ v manželství: brát druhého jako samozřejmost
..6:4–13 Překonání problému
8:5–14 Závěr
Pohled „Protest proti nevěře“: Šalomoun se snaží odlákat dívku od jejího pastýřského přítele/manžela, ale nedaří se mu to.
Komentář „Believer’s Bible Commentary“ obsahuje 18 hlavních oddílů, rozdělených především podle mluvčího. Zde je jejich poměrně volné shrnutí.
1–2:7 Šulamitka na Šalomounově dvoře
..2:7 – Ó dcery Jerusalem
2:8–3:5 Vzpomínky na jejího milence pastýře
..3:5 – Ó dcery Jerusalem
3:6–4:6 Přichází Šalomounův velkolepý průvod
4:7–5:1 Přichází pastýř a žádá Šulamitku, aby odešla
5:2–8 Její znepokojující sen
5:9–8:4 Všichni se snaží Šulamitku přesvědčit
..7:11–8:2 Hovoří se svým milým pastýřem, který přišel, aby ji odvedl
..8:4 – Ó dcery Jerusalem
8:5–14 Odchází se svým milencem-pastýřem
Otázka: Kdo jsou v Písni písní mluvčí jednotlivých veršů?
Odpověď: Zde jsou mluvčí, vycházíme-li z názoru, že se jedná pouze o jednoho muže.
Teorie jednoho muže:
Muž je mluvčím ve verších 1:9–10,1:15 , 2:2,2:14 , 4:1–15, 5:1a–d, 6:4–9, 7:1–9a,8:13 .
Žena je mluvčí v 1:2–4a, 1:4c–7, 1:12–14, 1:16, 2:1, 2:3–13, 2:16–3:11, 4:16, 5:2–8, 5:10–16, 6:2–3, 7:9b–8:4, 8:6–7, 8:10–12, 8:14.
Buď žena, nebo muž v1:17 ,6:11 –12, 6:13b.
Buď žena, nebo muž, nebo (podle NKJV) bratři té ženy v2:15 .
Přátelé (včetně dcer zJerusalem ) promlouvají v 1:4b, 5:9, 6:1, 6:13a, 8:5a.
Buď muž, nebo přátelé v 1:8,1:11 , 6:10.
Buď muž, žena, nebo příbuzný v 8:5b.
V 5:1e promlouvá buď Bůh, nebo přátelé.
V 8:8–9 promlouvají bratři té ženy.
Názor pastýře a Šalomouna:
V zásadě stejní mluvčí, s výjimkou toho, že před 4:7 mluví Šalomoun, nikoli pastýř. Poté Šalomoun mluví pouze v 6:4–10 a 7:1–10.
Otázka: Napsal Šalomoun skutečně knihu Píseň písní (1:1,5; 3:7,9,11;8:11 ,12)?
Odpověď: Šalomoun mohl být autorem, ale není to nutně pravda. Kniha zmiňuje Šalomouna a mohla být pojmenována podle tématu, nikoli podle autora.
Otázka: Jak je v Písni písní 1:2 jeho láska rozkošnější než víno?
Odpověď: Pití vína nepřináší tolik potěšení jako ten hřejivý pocit z vědomí, jak moc mu na ní záleží. Pokud jste manžel, jak potěšená se cítí vaše žena, když ví, jak moc ji milujete?
Q: Proč by dívka v Písni písní 1:3 říkala svému milému, že ho všechny mladé dívky milují?
Odpověď: Váží si toho, že má rád ji a ne jiné. To je daleko od představy, že se snažíte ze svého manžela nebo přítele/přítelkyně vytěžit co nejvíce výhod.
Otázka: Proč v Písni písní 1:4 dívka mluví o tom, že bude uvedena do královských komnat, když ještě nejsou manželé?
Odpověď: V židovské tradici se manželství naplňovalo v soukromí, hned po svatebním obřadu. Buď jsou v tomto okamžiku již manželé, nebo ona svému milému říká, že se na svatbu těší.
Otázka: Byla dívka v Písni písní 1:5 černoška, nebo byla Židovka, a tedy běloška?
Odpověď: Nejprve zajímavá poznámka na okraj a poté odpověď. Judaismus je v zemiEthiopia přítomen již od dob Šalomouna a královny ze Sáby. Judaismus vEthiopia se vyznačoval tím, že neobsahoval pojmy jako Purim nebo Chanuka, které byly zavedeny až více než čtyři sta let po Šalomounově době.
Odpověď: Nemůžeme určit rasu té dívky. Mohla být černá, a mohla být i Etiopanka. Na jedné straně mnozí vidí, že byla spíše běloška a měla opálenou pokožku, protože zmínila, že ji slunce ztmavilo. Na druhé straně může pokožka černé osoby vypadat tmavší, pokud také tráví hodně času na slunci.
Možná se její rase nevěnovala větší pozornost, protože v tomto příběhu na tom nezáleží, stejně jako dnes jsme všichni bratři a sestry v Kristu. Kdyby se moje děti měly oženit či vdát za Anglosasa, Orientála, Hispánce, Desiho, černocha, Araba, Peršana nebo někoho jiného, všem bych to stejně schvaloval. Stále mi však velmi záleží na tom, jaký je ten člověk uvnitř, a zda má potenciální partner charakter podobný Kristovu.
Otázka: Proč by v Písni písní 1:7 ta dívka šla ke stádům společníků svého milého?
Odpověď: Nikde se neříká, že to udělala. Řekla svému milému, že by to možná udělala – možná omylem –, pokud by jí neřekl, kde pase svá stáda. Jednou z charakteristik opravdové romantické lásky je touha trávit čas s druhou osobou.
Otázka: Proč v Písni písní 1:8 muž neřekl ženě, kde pasou jeho stáda?
Odpověď: Žena se diví, proč nemůže být se svým milým pořád. Jednou jsem mluvil s jednou studentkou, která byla zoufalá z toho, že si jí jeden konkrétní student z vyššího ročníku nevšímal. Zeptal jsem se jí, kolik procent času si myslí, že bude trávit se svým manželem, až se vdá. Vážně odpověděla: „90 %“!
Mluvčím tohoto verše je buď milenec, který si hraje, nebo dcery Jeruzaléma, které jsou možná sarkastické.
Otázka: Je v Písni písní 1:12,14; 3:6 v pořádku, aby křesťané používali parfém?
Odpověď: Ano. Tyto verše to schvalují a nic v Písmu to nezakazuje. Pokud je však vaší jedinou krásou vnější ozdoba, je to smutné. Vaše přitažlivost by měla vycházet z vnitřní krásy, která nezmizí, jak ukazují 1. Petr 3:1–5 a 1. Timoteovi 2:9–10.
Otázka: Jaký význam má En-gedi ve Písni písní 1:14?
Odpověď: En-gedi bylo odlehlé, pusté místo na západním břehu Mrtvého moře (Dead Sea ). David se tam uchýlil, aby se skryl před králem Saulem (1. Samuelova 24:1). Někdo by tam mohl jít, aby byl sám. Samozřejmě, jakékoli místo na světě je téměř rájem, pokud jste s tím, koho milujete. Jelikož všichni křesťané jsou s Tím, koho milují (Bohem), může být pro nás jakékoli místo na světě téměř rájem.
Otázka: V Písni písní 2:2, v čem je jeho milovaná podobná lilii mezi trny?
Odpověď: V jeho očích jsou všechny ostatní ženy ve srovnání s ní ošklivé a neatraktivní. Ve srovnání se všemi ostatními je ona jako lilie.
Otázka: Co je v Písni písní 2:3 tak zvláštního na jabloňovém dřevě, které bylo podobné jejímu milovanému muži?
Odpověď: Jabloňové dřevo bylo cenné, protože ho nebylo mnoho k dispozici, jelikož k jeho získání bylo třeba pokácet ovocný strom. Stejně tak muž nebo žena se vzdávají možnosti „flirtovat“ a chodit s jinými, když se zaváží k manželství.
Otázka: Mohlo by se v Písni písní 2:4 jednat o Krista?
Odpověď: Lidé, kteří věří, že Píseň Šalamounova je alegorií Krista a církve, si to myslí. Avšak i ti, kteří nesouhlasí s tím, že se jedná o alegorii, mohou souhlasit s tím, že Kristova láska k Jeho nevěstě, církvi, je stejně něžná a hluboká.
Otázka: Co je to „srna“ a „jelen“ v Písni Šalamounově 2:9, 17 a 8:14?
Odpověď: „Srna“ je to, čemu bychom řekli „samice jelena“, a „jelen“ je samec jelena.
Otázka: Jaký význam mají lišky v Písni písní 2:15?
Odpověď: Toto hebrejské slovo může označovat buď lišky, nebo šakaly. Lišky jsou malá zvířata, která pro lidi nepředstavují žádné fyzické nebezpečí, a jedna liška, která jednou proběhne vinicí, způsobí zanedbatelnou škodu. Rodina lišek však může v průběhu dlouhé doby zničit kořeny vinné révy a zničit vinici.
Stejně tak se malé hříchy, drobné nepříjemnosti a nepříjemné postoje mohou jevit jako bezvýznamné, podobně jako pár lišek. Postupem času však mohou zničit manželství. Je dobré si těchto drobností všímat a zbavit se jich.
Otázka: Proč v Písni písní 3,1–4 žena hledala muže?
Odpověď: Chyběl jí a tento úryvek ukazuje, že na tom, že žena hledá muže, není nic špatného. V jiném kontextu hledala Rút také Boáze.
Otázka: Proč by lidé podle Písně písní 3:5 a 8:4 neměli vzbuzovat ani probouzet lásku, dokud nenastane správný čas?
Odpověď: Zde jsou dva významy. Člověk by neměl nikoho tlačit k sexuální zralosti nebo sexuální intimitě. Také by neměl tlačit druhou osobu do manželského závazku.
Otázka: Vyrobil Šalomoun v Písni písní 3:9 vozy, když podle Dt 17:16; 2 Kr 9:28; 1 Kr 10:26–29 nesměli králové „Israel “ mít mnoho koní?
Odpověď: Výroba mnoha vozů by vyžadovala více koní na jeden vůz. Při zodpovězení této otázky je třeba zohlednit tři body.
1. Deuteronomium uvádí, že král neměl vyrábět vozy pro boj. Zde uvedený popis naznačuje, že se jednalo o okrasné vozidlo, nikoli o bojové.
2. Šalomoun válečné vozy vyráběl, a to bylo špatné.
3. Tato kniha se nezaměřuje na Šalomounovu poslušnost, ale pouze zmiňuje, že měl nádherně vypadající kočár.
Otázka: Pokud v Písni písní 4:1–7 a 7 není budoucí manželka muže dokonalým vzorem fyzické krásy, může ji přesto milovat?
Odpověď: Jistě. Při odpovědi je třeba zvážit čtyři body.
1. Fyzická krása je v pořádku, jak ukazuje Job 42:15 i Píseň Šalamounova.
2. Vnitřní krása, která přetrvává, je však důležitější než vnější krása, která mizí, jak ukazuje 1. list Petrův 3:2–4. Berete si někoho, s kým byste chtěli zestárnout?
3. Je zajímavé zamyslet se nad tím, proč si mnoho lidí myslí, že existuje pouze jeden standard fyzické krásy pro muže i ženy. Možná nás k tomu takhle podmíněly Hollywood a Disney. Například v období renesance (Europe ) by jejich představa o ideální postavě ženy byla podle moderních standardů považována za nadváhu. Stejně tak v období baroka (China ) by ideál ženské postavy byl dnes někdy považován za příliš těžký. Někdo, kdo by žil v té době v těchto kulturách, by byl stejně překvapen moderními standardy krásy. Milovat toho, koho si vezmete, je důležitější než kulturní standard krásy. Časem možná zjistíte, že jste si skutečně vzali tu fyzicky nejatraktivnější dívku na světě – pro vás.
4. Co se týče mužů, v některých orientálních kulturách, kde bylo jídlo vzácnější, měl ideálně vypadající muž velké břicho. Muži, nepoužívejte to však jako výmluvu pro obžerství a neříkejte: „Já a moje břicho jsme už dokonalí, jen jsme se narodili ve špatnou dobu a na špatném místě!“
Otázka: Jaký význam mají v Písni písní 4:2 a 6:6 zuby podobné stádu ovcí, z nichž každá má svého dvojčete?
Odpověď: Její zuby tomuto pastýři připomínají ovce s bílou vlnou. Jedná se o poetický způsob, jak vyjádřit, že jsou všechny zuby na svém místě a žádný nechybí.
Otázka: V Písni písní 4:3 se píše, že její rty byly jako šarlat – existovalo v té době něco podobného kosmetice?
Odpověď: Ano, existovaly.
Pokud jde o parfémy, víme o malých nádobkách, které byly pohřbívány s Egypťany již před rokem 3 500 př. n. l., podle Encyklopedie Britannica, svazek 6 (1956), str. 495–496b (netušil jsem, že mají i stránky označené písmenem b). Také již v roce 1500 př. n. l. nosili muži i ženy na hlavách kousky voňavého nardu.
Jako oční linku používaly ženy od roku 1500 př. n. l., tedy těsně před dobou Mojžíše, na oční víčka kohl (pravděpodobně sulfid antimonu).
Jako červené barvivo se používala hena, která dodávala načervenalý odstín nehtům, dlaním a chodidlům. (Nesmíme zapomenout na chodidla!) Pozdější Římané používali „fucus“ pro zčervenání tváří a rtů. Komentář „The Believer’s Bible Commentary“ na str. 1198 uvádí, že šarlatové barvivo se získávalo drcením červíka košenily.
Otázka: Proč v Písni písní 4:9–10, 12 a 5:2 nazývá svou milovanou sestrou?
Odpověď: Tím dává najevo jak hloubku své lásky k ní, tak i povahu této lásky. I kdyby s ní nemohl mít fyzickou intimitu, protože je jejím bratrem, byl by šťastný už jen tím, že by mohl být neustále v její blízkosti. Tak by to mělo být. Zatímco fyzický vztah by měl odrážet vzájemnou lásku, ta by měla být důležitější než samotný fyzický vztah. Kdyby došlo k nějaké nehodě a váš manžel či manželka nějak přišli o schopnost používat své pohlavní orgány, milovali byste ho či ji i nadále?
Otázka: O čem se mluví v knize Písně písní (4:12 –5:1)?
Odpověď: Verše 1:2–3:5 popisují námluvy, 3:6–5:1 svatbu, 4:1–5:1 svatební noc a 5:2–8:4 manželský život.
Otázka: Co je hlavním bodem v Písni písní 5:1–8?
Odpověď: V tomto vztahu se objevila „malá liška“, tedy nějaký problém. Manžel žádal manželku, aby mu otevřela dveře. Ať už manžel požadoval něco, co si mohl udělat sám, ať už manželka přestávala projevovat zájem o manželův návrat domů, nebo ať už manželovi prostě chybělo, že ho manželka nadšeně nevítá u dveří, zjevně zde nějaký problém byl. Manžel pak odešel, ale na kliku nanesl parfém, čímž dal najevo, že ji stále touží a že mu je líto, že pro něj nevstala.
Otázka: Jaký je význam pasáže v Písni písní 5:2–6?
Odpověď: Existují dva názory, přičemž ten druhý je pravděpodobně správný.
1. Podle názoru, že Šalomoun byl vetřelcem do lásky dvou lidí, byla „pasáž o zamčených dveřích“ pouze snem, který měla ta dívka, jak uvádí Believer’s Bible Commentary, str. 925.
2. Podle názoru o „dvou milencích“ se do manželství vkradla jistá lhostejnost. Požádal ji, aby odemkla dveře, a ve verši 3 ona zpočátku odmítla s výmluvou, která prozrazovala její lhostejnost. Nakonec vstala, ale v tu chvíli už byl pryč. Na dveře nanesl trochu parfému, aby dal najevo, že lituje odloučení způsobeného její lhostejností, a že touží se s ní usmířit a odpustit jí.
Někdy, když nás někdo bere jako samozřejmost, měli bychom odejít, „zanechat parfém na dveřích“, a toužit po usmíření.
Otázka: Co znamená ve Písni písní 5,4 „mé srdce pro něj bušilo“?
Odpověď: Tato hebrejská slova jsou stejná jako ta, která se v neromantickém smyslu používají v Izaiášovi 16:11 a Jeremiášovi 31:20 pro soucit nebo lítost.
Otázka: Proč ji v Písni písní 5:7 strážní udeřili?
Odpověď: Tento verš to neuvádí. Možná to byla zlomyslnost, možná chtíč, ale pravděpodobněji si strážci mylně mysleli, že je to prostitutka, a udeřili ji, aby opustila ulice a šla domů.
Otázka: Odkazuje Píseň písní5:16 na Mohameda, protože se v ní o někom hovoří jako o „zcela krásném“ a Makhmad a Makhadim jsou [nějakým způsobem] stoupenci Mohameda?
Odpověď: O tom jsem dosud neslyšel. Je snad milostný příběh z Písně Šalomounovy (= Píseň písní) návodem, jak se měly muslimské ženy (nemluvě o mužích) chovat vůči Mohamedovi? Nemyslím si, že by to muslimové tak řekli!
Otázka: Naznačuje zmínka o Tirze v Písni Šalomounově 6:4, že byla báseň napsána až po Šalomounově době?
Odpověď: Píseň písní nikde neuvádí, že by ji napsal Šalomoun nebo že by vznikla v jeho době. Tento verš však nenaznačuje pozdější datum. V knize Jozue12:24 se zmiňuje král z Tirzy a Jeroboám I. (931–910 př. n. l.) pobýval v Tirze podle 1. Královské 14:17. Archeologové zjistili, že Tirza byla osídlena již od Jozueho doby.
Píseň písní 6:4 zmiňuje jak Tirzu, tak Jeruzalém, a verš 6:5 zmiňuje Gileád. Asimov tvrdí, že to naznačuje pozdější dobu, protože Tirza nebyla s Jeruzalémem srovnatelná. Toto srovnání se však netýká moci, ale krásy, a co se týče krásy, mohla být Tirza pro Jeruzalém stejně srovnatelná jako Gileád.
Otázka: Co dalšího víme o městě Tirza z Písně písní 6:4?
Odpověď: Tirza znamená „potěšení“ a je zmíněna v knize Jozue 12:24. Kanaánský název města neznáme, ale Izraelité jej zřejmě přejmenovali na Tirzu podle jedné ze dcer Zelofchadových.
Ačkoli archeologové nejsou zcela jisti polohou Tirzy, jsou si poměrně jisti, že se jedná o lokalitu Tell el-Far’ah, která s rozměry přibližně 600 × 300 metrů představuje větší kopec než Megiddo. Anchor Bible Dictionary, svazek 6, str. 573–577 uvádí, že nejstarší osídlení pochází z doby kamenné. Kolem roku 1700 př. n. l., v době bronzové, byla postavena nová kamenná zeď. Následující vrstva naznačuje, že na stejném místě bylo poměrně brzy po zničení starého města vybudováno nové. Toto naleziště z 1. doby železné bylo osídleno až do počátku 9. století př. n. l., zřejmě do doby, kdy Omri přesunul hlavní město Izraele z Tirzy do Samaří. Bylo vypáleno ohněm, což by mohlo naznačovat, že Zimri zapálil palác i se sebou. Tirza byla znovu vybudována, ale byla znovu zničena, zřejmě Asyřany v roce 723 př. n. l.
Otázka: Jak je možné, že je žena v SofS 6:4,10 tak strašná jako armáda s prapory?
Odpověď: Emoce a možná i nervozita, které v sobě pociťoval, byly tak silné, jako by spatřil armádu připravenou k boji.
Otázka: Proč byly v Písni písní 6:7 chrámy přirovnávány k granátovým jablkům?
Odpověď: Šafrány mají šťávu tak červenou, že ji lidé používali jako make-up. Jinými slovy, šlo o ruměnec.
Otázka: Měl Šalomoun v Písni písní 6:8 140 žen a konkubín, nebo 1 000, jak uvádí 1. Královská 11:3?
Odpověď: Verš neříká, že to byly Šalomounovy manželky. I kdyby však byly, Šalomoun měl původně pouze jednu manželku a jeho harém se postupně rozrůstal. 1. Královská 11:3 uvádí celkový počet manželek, které měl Šalomoun na konci své vlády.
Otázka: Proč byla v Písni písní 6:13 nazývána Šulamitkou?
Odpověď: Existují dva názory.
Město Šulem/Šunem. New Geneva Study Bible, str. 1014, a skeptická publikace Asimov’s Guide to the Bible, str. 523, uvádějí, že se pravděpodobně jednalo o chybu opisovače a že se jednalo o osobu z města Šunem, které leželo asi tři míle (pět kilometrů) severně od Jezreelu. NIV Study Bible z roku 1985 (str. 1011) uvádí, že v semitských jazycích se písmena „l“ a „n“ někdy zaměňovala. Podle 1. Královské 1:3, 15;2:17 , 21 byla Abišag Šunemitka. Více o názoru, že dívkou v Písni Šalamounově byla Abišag, najdete na www.scripturewise.com.
Šalamounova dívka: Šulamitka je ženská forma jména „Šalamoun“. Možná jí říkali „Šalamounka“, což znamená Šalamounova dívka.
Vzhledem k tomu, že známe město Šunem, je první názor rozumnější. Abišag byla Šunemitka, ale nebyla výslovně Šalomounovou dívkou. Jinak by každá dívka ze Šunemu byla Šalomounovou dívkou.
Otázka: Jaký význam mají mandragory v Písni Šalamounově 7:13?
Odpověď: Mandragory měly příjemnou vůni a v té době se věřilo, že zvyšují plodnost, jak si myslely Ráchel a Lea v Genesis 30:14–15.
Otázka: Proč by si dívka v Písni písní 8:1–2 přála, aby její milý byl jejím bratrem?
Odpověď: Pravděpodobně ze stejného důvodu, z jakého o ní muž mluvil jako o své sestře. Odpověď najdete v diskusi k Písni písní 4:10.
Otázka: Je v Písni písní 8:6–7 láska opravdu tak silná jako smrt?
Odpověď: Samozřejmě, že Boží láska k nám je mnohem silnější než smrt, ale o to v tomto verši nejde. Láska k druhým přežívá smrt a věřící se znovu setkají s těmi, kteří již odešli, aby byli s naším Pánem. Jak pro věřící, tak pro některé nevěřící může být láska k jiné osobě silnější než touha po sebezáchově.
Otázka: Proč nelze v Písni písní 8:7 srovnávat peníze s láskou?
Odpověď: Pokud se dva lidé opravdu milují, budou si této lásky vážit více než všech peněz na světě. Navíc by finanční problémy neměly být překážkou dobrého manželství a finanční pobídky by neměly svádět k rozchodu lidi, kteří se skutečně milují.
Kdybyste mohli přijmout práci, která by vám nabízela dvojnásobný plat oproti té současné, ale museli byste být odděleni od své rodiny alespoň pět dní v týdnu, a vaše rodina by při vaší současné práci netrpěla hladem, přijali byste tu lépe placenou práci? Doufám, že byste to z dlouhodobého hlediska nechtěli, kvůli svému svědectví, svému manželovi či manželce, své rodině a kvůli sobě samým.
Otázka: Jaký význam mají v Písni písní 8:8–9 tato slova bratrů té dívky?
A: Říkají, že nad ní bdí. Velmi poetickým jazykem vyjadřovali, že kdyby byla jako dveře a potřebovala omezení, „uzavřeli“ by ji. Kdyby měla sebeovládání jako hradba, ctili by ji. Stříbro na městské hradbě sice nepomáhá při obraně města, ale jistě by zářivě lesklo.
Je zajímavé, že zatímco některé moderní kultury považují takovéto upřímné diskuse za tabu, v Bibli je mravní čistota otevřeně diskutovanou „rodinnou záležitostí“.
Otázka: Jaké povinnosti má dítě vůči svým mladším bratrům a sestrám podle Písně písní 8:8–10?
Odpověď: Bratři a sestry se samozřejmě mají navzájem starat, což Kain v Genesis 4:9–10 neudělal. Podle 1. Timoteovi 5:8 máme materiálně pečovat o členy rodiny v nouzi. Kromě toho mají starší děti odpovědnost za mladší děti, protože jim rodiče svěřují autoritu.
Jak by rodiče měli přenášet autoritu? U nás doma, pokud je věkový rozdíl menší než tři roky, nemá starší dítě autoritu nad dalším nejmladším dítětem, s výjimkou případů, kdy rodiče nejsou nablízku.
Otázka: Co zde říká ta dívka v knize SofS8:11 –12?
Odpověď: Říká, že byla spravedlivá a ctihodná dívka, která si zachovala panenství až do sňatku.
Otázka: Jaké jsou v knize Píseň písní některé z nejstarších rukopisů, které se dochovaly dodnes?
Odpověď: Svitky od Mrtvého moře: (cca 1 př. n. l.) 4 samostatné kopie. Nazývají se 4Q106, 4Q107, 4Q108 a 6Q6. Svitek 4Q240 je pravděpodobně komentářem k Písni písní.
4QCanticles(a) (rané herodiánské období) části 3:7–11; 4:1–7;6:11 ?–12; 7:1–7. Píseň písní 4:8–6:11 nechybí, ale není zde obsažena.
4QCanticles(b) (50–1 př. n. l.) části 2:9–17; 3:1–2,5,9–10; 4:1–3,8–11,14–16; 5:1.
4QCanticles(c) (50–1 př. n. l.) 3:7–8
6Q6 Píseň písní 1:1–7 (cca 50 n. l.)
Celkově se v svitcích z Mrtvého moře dochovalo přibližně 49 veršů z celkových 117 veršů Písně písní (41,9 %).
Píseň písní 1:1–7; 2:9–17; 3:1–5, 7–11; 4:1–11, 14–16; 5:1;6:11 ?, 12; 7:1–7. Více podrobností najdete v knize The Meaning of the Dead Sea Scrolls.
Křesťanské biblické rukopisy z období kolem roku 350 n. l. obsahují Starý zákon, včetně Písně Šalomounovy, nazývané také Píseň písní.
Vaticanus (325–350 n. l.) zachoval Píseň Šalomounovu v plném znění.
Sinaiticus (340–350 n. l.) zachoval celou Píseň Šalomounovu. Začíná na stejné stránce, kde končí Kazatel. Končí na stejné stránce, kde začíná Kniha moudrosti.
Alexandrinus (kolem roku 450 n. l.) zachoval celou Píseň Šalamounovu.
Otázka: Kteří raní autoři odkazovali na Píseň písní?
Odpověď: Mezi přednicejskými autory, kteří odkazovali na verše z Písně písní nebo na ně naráželi, patří:
Irenaeus zLyons u (182–188 n. l.)
Melito/Meleto zSardis u (170–177/180 n. l.) uvádí seznam všech knih Starého zákona a zahrnuje do něj všechny knihy, které máme, s výjimkou Nehemiáše a Ester. Fragment 4 z Knihy výňatků, str. 759.
Tertullianovy Pět knih proti Marcionovi (207/208 n. l.)
Hippolyt (222–235/6 n. l.) zmiňuje jménem Knihu přísloví, Knihu moudrosti, Kazatele a Píseň písní ve Fragmentu komentáře k Písni písní, str. 176
Origenes (225–254 n. l.) napsal celý komentář k Písni písní, v němž poukazuje na její alegorie o Kristu a Jeho církvi.
Cyprián, biskup zCarthage u (cca 246–258 n. l.)
Firmilian zCaesarea u Cypriánovi (256 n. l.)
Metoděj zOlympus u a Patary (270–311/312 n. l.)
Po Nicejském koncilu
Pacian zBarcelona u (342–379/392 n. l.) zmiňuje jménem Píseň písní a cituje Píseň písní 6:8,9 v Dopise 1, kap. 4, str. 22.
Otázka: Jaké jsou v Písni písní některé rozdíly v překladu mezi hebrejským textem a řeckou Septuagintou?
Odpověď: Celkově se zdá, že kvalita překladu Písně Šalamounovy v Septuagintě není tak vysoká jako u Tóry. Zde je několik překladových rozdílů, nejprve masoretský text, následovaný Septuagintou, převážně z 2. kapitoly.
Píseň Šalamounova 1:7 „zakrývá se“ (masoretský text) vs. „bloudí“ (Septuaginta, syrština, Vulgata)
Píseň Šalamounova 2:1 „růže Šaronu“ vs. „květina pláně“ (Šaron byl název velké pláně.)
Píseň písní 2:3 „stromy lesa“ vs. „stromy háje“
Píseň písní 2:3 „chuť“ vs. „hrdlo“
Píseň písní 2:4 „On mě přivedl“ vs. „Přiveď mě“
Píseň 2:5 „Nakrm mě rozinkovými koláči“ vs. „Posilni mě vonnými mastmi“
Píseň 2:5 „nemocná z lásky“ vs. „zraněná z lásky“
Píseň 2:7 „gazely a laně na poli“ vs. „síly a ctnosti na poli“
Píseň Šalamounova 2:8, 9, 10, 16 atd. „milovaný“ vs. „příbuzný“
Píseň písní 2:9 „podobná gazele, nebo mladému jelenu, samci jelena“ vs. „jako srnka nebo mladý jelen na horách Bet-elu“
Píseň písní 2:9 „mříž“ vs. „sítě“
Píseň písní2:10 „odpověděla“ vs. „odpovídá“
Píseň písní2:10 „má milá, má krásná, pojď pryč“ vs. „má společnice, má krásná, má holubice.“
Píseň písní2:12 „čas zpěvu“ vs. „čas prořezávání“
Píseň písní2:12 „je slyšet“ vs. „bylo slyšet“
Píseň písní2:13 „vydávají vůni svými květy“ vs. „vydávají jemné hrozny, které voní“
Píseň písní2:13 „Můj milý, pojď. Má krásná, pojď sama“ vs. „Pojď, můj společníku, má krásná, má holubičko, ano, pojď“
Píseň písní2:14 „postava“ vs. „tvář“
Píseň písní2:14 „postava“ vs. „vzhled“
Píseň písní2:15 „lišky, malé lišky“ vs. „malé lišky“
Píseň písní2:15 „květy“ vs. „mladé hrozny“
Píseň písní2:17 „Dokud bude foukat den“ vs. „Dokud se rozední den“
Píseň písní2:17 „gazela, nebo mladý jelen, srnec, na rozeklaných horách“ vs. „srna nebo mladý jelen na horách roklí“
Píseň písní 7:9 „rty spících“ vs. „rty a zuby“ (Septuaginta, Aquila (126 n. l.), syrský překlad, Vulgata)
Bibliografie k této otázce: hebrejský překlad pochází z Literal Translation od Jaye P. Greena a překlad Septuaginty je z překladu Sira Lancelota C. L. Brentona The Septuagint: Greek and English. Byly rovněž použity The Expositor’s Bible Commentary a poznámky pod čarou v Biblích NASB, NIV 1985, NKJV a NRSV.