Otázka: Jak přesně se vyslovuje „Tóra“ a co to znamená?
Odpověď: Slovník Merriam-Webster uvádí výslovnost TOR-ah s dlouhým „o“, schwa na „a“ a přízvukem na první slabice. Tóra se skládá z prvních pěti knih Bible, od Genesis po Deuteronomium.
Tóra se často překládá jako „Zákon“. Má však širší význam než pouhý „Zákon“ a lepším překladem je „poučení“. Například Klement Alexandrijský ve svém díle Stromata (193–202 n. l.), kniha 1, kap. 28, str. 340, rozdělil Tóru do čtyř témat: a) historické, b) legislativní/etické, c) obětní/fyzikální věda a d) teologické/vize.
Lze ji rozdělit i do jiných kategorií.
Otázka: Proč si lidé myslí, že Mojžíš napsal prvních pět knih (nazývaných Tóra)?
Odpověď: Existují přinejmenším tři důvody.
1. Ježíš se o nich zmiňoval jako o díle Mojžíšově v Markovi 1:44; 10:3–5; 12:26; Lukášovi 16:29, 31; 20:37; Janovi 3:14; 5:46; 6:32; 7:19; 7:23.
2. I jiní uznávali Tóru jako dílo Mojžíše. Matouš 22:24; Lukáš 2:22; 5:14; 20:28; 24:27,44; Jan 1:17; 1:45; 8:5; 9:28; Skutky 3:22; 6:11,14; 13:39; 15:1,5; 15:21; 21:21; 26:22; 28:23; 1. Korinťanům 9:9.
3. Mojžíš mohl vše zapsat sám (měl na to 47 let), nebo mohl nechat svého písaře, aby zapsal část či vše. Písař mohl přidat některé věci, jako například kapitolu o Mojžíšově smrti, ale bez ohledu na to, jak byly zapsány, Bůh dal tyto knihy skrze Mojžíše.
Otázka: Napsal Mojžíš každé jednotlivé slovo Tóry?
Odpověď: Pravděpodobně ne. Ale to nevadí, protože důvěřujeme Bohu, a ne Mojžíšovi, že nám dal a uchoval to, co chce, abychom četli. Exodus 6:26–27; 16:33–36 mohl být napsán Mojžíšem, pokud se Mojžíš rozhodl tyto části zapsat ve třetí osobě, jako v Deuteronomiu 31:9,24. Mojžíš byl prorok, ale psát o své vlastní smrti v Deuteronomiu 34:5–12 by bylo neobvyklé. Žádný z těchto tří příkladů však nenaznačuje, že by něco bylo napsáno později než za Mojžíšových časů.
Otázka: Jak je obecně možné, že prvních pět knih napsal Mojžíš, když lidé v té době [údajně] neuměli psát?
Odpověď: V polovině devatenáctého století mnoho liberálních, takzvaných křesťanských učitelů učilo, že Bible vznikla díky staletím ústní tradice, protože v Mojžíšově době lidé neuměli psát. Od té doby však byly nalezeny písemné prameny, které pocházejí z doby 1 800 let před Mojžíšem. Bylo nalezeno asi 30 000 sumerských tabulek, z toho 4 000 ve městě Uruk, datovaných do roku 3000 př. n. l., a přes 20 000 tabulek v významném městě Mari. Ve městě Ebla (2500–2200 př. n. l.) bylo odkryto mezi 14 000 a 15 000 nápisů na hliněných tabulkách, včetně jednoho, který zmiňuje jméno Abraham. V Mojžíšově době uměli číst a psát dokonce i otroci. Mojžíš byl samozřejmě vychován na egyptském dvoře a měl důkladné vzdělání (viz Skutky 7:22).
I obyčejný otrok se mohl učit pouhým čtením všech nápisů na stěnách různých chrámů a hrobek. Dalo by se říci, že i lidé, kteří se stále drží teorie ústní tradice, by si měli přečíst, co je napsáno na zdi. Další informace najdete v knize Encyclopedia of Bible Difficulties, str. 51–54. Více o Ebla najdete v časopise National Geographic z prosince 1978, str. 731–759.
Otázka: Máte odpověď na tuto otázku: Kolik Izraelitů Bůh zabil za neposlušnost a vzpouru během let strávených na poušti?
Odpověď: Na tuto otázku lze odpovědět dvěma různými způsoby.
a) Téměř všichni Izraelité, kteří vyšli z Egypta, zemřeli na poušti kvůli neposlušnosti. Mnozí z nich zemřeli přirozenou smrtí ve vysokém věku, ale Bůh řekl, že nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nedosáhne zaslíbené země, s výjimkou Jozueho, Kálefa a těch, kteří ještě nedosáhli věku zodpovědnosti. (Navíc někteří další nebyli zabiti kvůli neposlušnosti, ale zemřeli v důsledku útoku Amalekitů (Exodus 17:8–13).)
b) Pokud však chcete znát pouze počet lidí, kteří byli přímo zabiti Bohem (včetně těch, kteří zemřeli v důsledku morové rány) kvůli neposlušnosti:
b1) Exodus 32:35 uvádí, že mnoho lidí bylo zabito morem poté, co si vyrobili zlaté tele, aniž by však uváděl konkrétní počet.
b2) Leviticus 10:1–3: Dva synové Árona, Nádab a Abihu, byli zabiti za to, že přinesli nepovolený oheň.
b3) Čísla 11:33–34 zaznamenávají těžkou morovou ránu, ale neuvádějí žádné počty.
b4) Čísla 14:37–38: Lidé, kteří šířili špatné zprávy o Kanaánu, byli sraženi a zemřeli na mor.
b5) Čísla 16: Korach, Dátan, Abiram a jejich rodiny byli pohlceni zemí.
b6) Numeri 20:22–28: Áron zemřel, protože se spolu s Mojžíšem vzbouřil u vod v Meribě. (Áronovi bylo v té době podle Numeri 33:39 123 let, ale zemřel na výslovný Boží příkaz.)
b7) Numeri 21:6–8: Mnoho lidí zemřelo na uštknutí jedovatými hady poté, co mluvili proti Bohu.
b8) Čísla 25:8–9: Mor, který vypukl poté, co Izraelité uctívali Baala z Peoru, zabil 24 000 lidí.
b9) Nakonec bylo Mojžíšovi přikázáno, aby vystoupil na horu Nebo v Moábu, přímo naproti Kanaánu, kde mu Bůh sdělil, že ho vezme z života. Bůh mu řekl, aby tam šel, aby mu poskytl výhled na zemi, i když do ní Mojžíš nemohl vstoupit. Mojžíš tedy vystoupil na horu, aby si zemi prohlédl, a poté zemřel, jak mu Bůh přikázal (Deuteronomium 32:48–52; 34:1–5).
c) Docházelo také k popravám.
c1) Asi 3 000 Izraelitů bylo zabito za modlářství po uctívání zlatého telete v Exodu 32:28.
c2) Rouhač byl ukamenován v Leviticus 24:10–16.
c3) Čísla 15:32–36: Ten, kdo v sobotu sbíral dřevo, byl ukamenován.
c4) Čísla 25:4–8: Izraelité, kteří uctívali Baala z Peoru, byli zabiti.
Všimněte si také, že při druhém sčítání lidu v knize Čísel 26 je celkový počet o něco menší než při prvním sčítání lidu téměř o 40 let dříve. Jejich téměř čtyřicetileté putování pouští tedy jejich počet vůbec nezvýšilo.
Z jiných míst Tóry, stejně jako z pozdějších textů, se dozvídáme, že Bůh je milosrdný a milující, ale předchozí pasáže ukazují, že Bůh je také přísný a plný hněvu. Tyto smrti mohly být zamlčeny a zapomenuty v dějinách, ale byly zde záměrně zaznamenány, a myslím, že to bylo proto, že Bůh chtěl něco zdůraznit. I když Bůh může být milostivý a milosrdný, neberte Jeho milost a milosrdenství jako samozřejmost. Nevzbouřujte se proti Bohu, protože Bůh je nejhněvivější i nejmilující Bytostí ve vesmíru.
Kéž zakusíte Boží milost a milosrdenství, a ne Jeho hněv.
Otázka: Existují nějaké historické důkazy pro existenci „hexateuchu“, tedy sbírky Tóry doplněné pouze o Knihu Jozue?
Odpověď: Neexistují vůbec žádné. Zde jsou tři důkazy, které tomu odporují:
1. Samaritáni uznávali jako svaté písmo pouze Tóru (prvních pět knih).
2. Saduceové rovněž uznávali těchto pět knih jako mající plnou autoritu Písma.
3. Ortodoxní Židé uznávali stejný Starý zákon jako protestanti, ale rozdělili jej na tři části: Tóru, Proroky a Spisy.
Otázka: Co je to JEPD teorie, jaké jsou argumenty pro ni a proč je nesprávná?
Odpověď: Teorie JEPD, neboli dokumentární hypotéza, se dnes vyučuje na mnoha univerzitních kurzech biblistiky. Byla vyvinuta v 19. století Juliem Wellhausenem a dalšími, když se učenci domnívali, že v Mojžíšově době umělo psát jen málo lidí. Tvrdí, že prvních pět knih Bible (stejně jako kniha Jozue) bylo ústní tradicí zapsanou mnoho století po Mojžíšovi, a to nejméně čtyřmi nebo pěti různými autory.
Jehovistický zdroj (cca 850 př. n. l.) pro pasáže, kde se používá božské jméno, jako například Genesis 2:4–3:3.
Elohistický zdroj (cca 750 př. n. l.), kde se pro Boha používá slovo Elohim, například v Genesis 1–2:3; 7:2–3.
Kněžský zdroj (cca 450 př. n. l.) pro verše týkající se chrámu, jako je Leviticus a Gen 6:19–20.
Deuteronomistický zdroj (cca 622 př. n. l.) pro většinu knihy Deuteronomium.
Zdroj svatosti (cca 575 př. n. l.) pro Leviticus 17–26 je variantou teorie JEPD.
Obecně se podle teorie JEPD dříve učilo, že Bible podává o sobě nesprávný obraz a že Tóra byla do podoby, v jaké ji známe dnes, upravena kolem roku 200 př. n. l. Máme však kopii knihy Exodus a Leviticus z Svitků od Mrtvého moře, která pochází z doby kolem roku 250 př. n. l.
…Co řekli autoři Bible
Mojžíš zapsal, co řekl Hospodin v 2. knize Mojžíšově 24:4–7 a 34:27.
Hospodin v knize Jozue 1:7–8 hovořil o tom, že je třeba pečlivě dodržovat celý zákon, který mu Mojžíš dal v Knize zákona. Viz také Jozue 8:31–34; 23:6.
V Josiášově době se v 2. knize Paralipomenon 34:14 zmiňuje, že našli Knihu zákona, kterou dal Mojžíš.
Ježíš a autoři evangelií zmiňují, že Zákon byl dán skrze Mojžíše v Markovi 7:10; 10:3–5; 12:26; Lukášovi 2:22; 5:14; 16:29–31; 20:28, 37; 24:27, 44; Jan 1:45; 5:45–47; 7:19,23; 8:5; 9:29.
Apoštol Pavel odkazuje na Mojžíšovy spisy v Římanům 10:5; 1. Korinťanům 9:9 a 2. Korinťanům 3:15.
Další knihy Nového zákona, které zmiňují Mojžíše, jsou Skutky apoštolů 3:22; 6:14; 13:39; 15:1,21; 26:22; 28:23; Židům 9:19; Zjevení 15:3.
Další verše, které kniha *Evidence That Demands a Verdict*, svazek 2, str. 95–98 uvádí jako důkaz, že Tóra byla napsána Mojžíšem a/nebo v jeho době, jsou: Deuteronomium 31:9, 24–26; Exodus 17:14; Numeri 33:2; 1. Královská 2:3; 2. Královská 14:6; 23:25; 1. Paralipomenon 22:13; 2. Paralipomenon 5:10; 23:18; 25:4; 30:16; 33:8; 35:12; Ezdráš 3:2; 6:18; 7:6; Nehemiáš 1:7,8; 8:1,14; 9:14; 10:29; 13:1; Daniel 9:11,13; Malachiáš 4:4.
Izaiáš 59:21 slibuje: „‚Co se mě týče, toto je má smlouva s nimi,‘ praví Hospodin. ‚Můj Duch od vás neodejde a má slova, která jsem vložil do vašich úst, neodejdou z vašich úst ani z úst vašich dětí a vnoučat, od nynějška až na věky,‘ praví Hospodin.“ (BSB)
Mojžíš mohl celou Tóru napsat na pergamen sám, protože měl k dispozici více než 40 let. Alternativně to za něj mohli udělat písaři. Několik slov mohlo být později upraveno a Mojžíš pravděpodobně nenapsal o své vlastní smrti. Kromě těchto výjimek však autoři Bible, všichni židovští učitelé (Filón, Josefus atd.), raně křesťanští autoři a ti, kdo dnes Bibli důvěřují, věří, že:
a) Tóra (Zákon) byla sepsána za Mojžíšových časů,
b) Mojžíšem nebo písaři pod jeho vedením,
c) jako spolehlivé zprostředkování Božího slova.
Teorie JEPD popírá všechny tři body.
…Kritéria pro posouzení
Když lidé tvrdí, že něco je pravda nebo lež, měli by uvést kritéria, na jejichž základě k tomuto závěru dospěli. Obecně platí, že pokud dokument tvrdí, že byl napsán někým v určitém časovém období, má toto tvrzení presumpci pravdy, pokud neexistují závažné důvody domnívat se jinak. Není objektivní mít jeden standard pro sekulární historii a skeptičtější standard pro historii psanou náboženskými lidmi.
Následují argumenty pro a proti teorii JEPD, přičemž za každým argumentem pro ni následuje vyvrácení (označené jako „Odpověď“). „Terén“ bojiště se od zavedení teorie JEPD výrazně změnil, přičemž každý drobný úder archeologovým krumpáčem postupně boří zeď serióznosti této teorie z 19. století.
…Argumenty pro teorii JEPD založené na více autorech
Rozdíl v božských jménech používaných pro Boha: Elohim se v prvních 34 verších vyskytuje 35krát a Jahve-Elohim 20krát v následujících 45 verších.
Odpověď: To není zcela přesné, neboť samotné slovo „Elohim“ se v Genesis 3:1–5, kde hovoří had s Evou, vyskytuje třikrát. Použití jednoho termínu namísto druhého však bylo záměrné. Tím byla nejprve vyjádřena univerzální, transcendentní podstata Boha, na kterou navázaly Jeho osobnější aspekty. Podobná situace je i v muslimském Koránu. V pozdějších medínských súrách převažuje výraz „Alláh“, zatímco v dřívějších mekkánských súrách se často používá výraz „Pán“ a „Alláh“ se vyskytuje jen zřídka. Stejně tak první kapitola Listu Židům nikdy nepoužívá slova „Ježíš“ ani „Kristus“, ale pouze pětkrát výraz „Syn“. V listu Židům 2:1–3:3 se však slovo „Ježíš“ vyskytuje čtyřikrát. Přesto nikdo nepochybuje o jednotě listu Židům. Ani v Janovi 1:1–16 se nikdy nepoužívají slova „Ježíš“ nebo „Kristus“, ale pouze šestkrát „Slovo“ nebo „Syn“. Přesto nikdo nepovažuje Jan 1:1–16 za dílo jiného autora.
Mimochodem, Kniha Jonáš až do Jonáš 3:4 používá pouze božské jméno (kromě případů, kdy mluví námořníci). Poté se v příběhu používá také výraz „Elohim“ k označení pravého Boha.
Údajné anachronismy: V Exodu 6:2–3 Bůh říká, že se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi nezjevil pod svým jménem Jahve. Toto jméno se však před Exodem 6:2–3 objevuje již na 197 místech.
Odpověď: Tvrdit, že „Kolumbus přistál v Americe“, není anachronismus, a nezapomeňme, že kniha Genesis byla sepsána až v době Mojžíše. Navíc se tam neříká, že by jméno nebylo nikdy předtím zjeveno, pouze že nebylo zjeveno těmto třem osobám. Samozřejmě je pravděpodobné, že většina dialogů jsou parafráze.
Duplikáty samostatných událostí: Gn 1 a Gn 2. Gn 4,17–24 a Gn 4,25–5,32. Gn 12,19–20 a Gn 26,7–11. Gn 15 a Gn 17.
Odpověď: Podobnost neprokazuje opakování. Například 1. kapitola Genesis popisuje stvoření země a 2. kapitola Genesis stvoření člověka v rajské zahradě. V 12. kapitole Genesis, verších 19–20, Abraham vydával svou manželku za svou sestru. Kdyby syn vzhlížel ke svému otci a ten by tak učinil, aniž by synovi řekl, že je to špatné, bylo by pravděpodobnější, že by syn udělal totéž. Izák učinil totéž v Genesis 26:7–11.
Dvojice pasáží obsahujících shrnutí nebo upřesnění: Gn 6,19–20 a Gn 7,2–3. Gn 12,1–5 a Gn 12,4b–9. Gn 32,22–32 a Gn 35,9–10.
Odpověď: I starověká literatura často obsahovala shrnutí.
Údajné rozpory: Gn 1,12.26 a Gn 2,5–7. Gn 1,24.27 a Gn 2,7.19.
Odpověď: Bůh stvořil rostliny před člověkem, ale polní rostliny (plodiny) přišly až po člověku v Genesis 2:5–7. Genesis 2:7,19 ukazuje, že zvířata již byla stvořena, ne že by byla stvořena až tehdy. Genesis 2:19 říká: „Hospodin Bůh utvořil ze země všechna divoká zvířata a všechny ptáky na nebi“ (NIV).
Vyskytují se různé styly psaní.
Odpověď: Stejná osoba může používat různé styly psaní pro různá témata a v různých obdobích svého života. Například C. S. Lewis psal pohádky pro děti, sci-fi a teologická díla, a jeho styly se liší více než styly v Tóře.
…Argumenty proti modelu JEPD založené na časovém období
Kdo by mohl znát tyto podrobnosti o časových obdobích? V 19. století mohli kritici Bible poukazovat na mnoho detailů v Tóře, které neměly mimobiblické opodstatnění. Mezi příklady patřila chetitská města v Palestině, Sodoma a Gomora, jména jako Abram a Arioch a uvedené národy. Ve 20. století byly nalezeny důkazy pro většinu z nich, včetně 51 z 68 zmíněných národů a 13 z 16 měst. Například z města Mari (2800–1760 př. n. l.) se dochovalo přes 20 000 tabulek. Mezi nimi se vyskytují jména Noe, Abram, Lában a Jákob.
Kdo by mohl znát podrobnosti o starověkém Egyptě? I dnešní kritici Bible se někdy dopouštějí omylu, když tvrdí, že Egypt musel mít uzavřené hranice nebo že neexistují žádné důkazy o Hebrejcích. Archeologové však v Góšenu nalezli důkazy o asijských ovcích s dlouhým ocasem, které se poprvé objevily právě v tomto období. Seznamy otroků v Egyptě z období kolem let 1809–1743 př. n. l. výslovně zmiňují otroky z kmenů Izachara a Ášera. Byla objevena velká vila, která mohla být Josefovým domovem. Byla objevena asijská jména, která se vyskytují pouze v tomto období, jako například Šifra.
K písmenu „J“: První kapitola Genesis působí jako kontrast, téměř jako by vyvracela Gilgamešův epos, který byl poprvé sepsán kolem roku 2100 př. n. l. (ačkoli svou konečnou podobu získal až v letech 1200–1000 př. n. l.).
K písmenu „E“: 2. kapitola Genesis vykazuje určité podobnosti se sumerskou básní o Dilmunu, sepsanou kolem roku 2400 př. n. l. Pokud mají dvě literární díla podobnosti, naznačuje to podobné časové období.
K „P“: Podle badatele Josepha P. Freea již neexistuje žádný pádný důvod datovat levitické obětní zákony do pozdějšího období, protože podobnosti se objevují v ugaritských pramenech ze 14. století př. n. l.
K bodu „D“: Struktura Deuteronomia je velmi podobná smlouvám o suverenitě z období před rokem 1000 př. n. l.
…Argumenty proti teorii JEPD založené na jednotě textu
Podle liberálního komentáře „Interpreter’s One-Volume Commentary“ je devadesát jeden verš rozdělen mezi různé „autory“.
Genesis 2:4; 7:16,17; 8:2,3,13; 10:1; 12:4; 13:11,12; 16:1; 19:30; 21:1,2,6; 25:11,26; 31:18; 32:13; 33:18; 35:22; 37:25,28; 41:46; 42:28; 45:1,5; 46:1; 47:5,6,27; 48:9,10; 49:1,28
Exodus 1:20; 2:23; 3:4; 4:20; 7:15, 17, 20, 21; 8:15; 9:23, 24, 35; 10:1, 13, 15; 12:27; 13:3; 14:9,19,20,21,27; 15:21,22,25; 16:13,15; 17:1,2,7; 19:2,3,9,11,13; 24:12, 15, 18; 25:18; 31:18; 32:8, 34, 35; 33:5, 19; 34:1, 11, 14
Numeri 13:17,26; 14:1; 16:1,2,26,27; 20:22.
(Kniha Deuteronomium je považována za zcela „D“.)
Kolik veršů by podle této teorie muselo být rozděleno uprostřed, aby již nebyla udržitelná? Devadesát jeden veršů je příliš mnoho, a přesto právě tolik by jich bylo rozděleno.
Zde je překlad skutečného textu Brooklynského papyru (1809–1743 př. n. l.), který zmiňuje Issachara, Ášera a Šifru, z knihy „Pharaohs and Kings: A Biblical Quest“ od Davida M. Rohla (Crown Publishers, 1995), str. 276–277.
„(b) V řádcích 13, 14, 16, 22 a 67 se vyskytují varianty jména kmene ‚Issachar‘, jména pátého syna Leah a Jákoba;
(c) V řádku 23 se vyskytuje jméno klanu ‚Ašer‘, pojmenovaného po svém eponymním předkovi, druhém synovi Zilpy a Jákoba.
(d) A nakonec na pozici 21 čteme ‚Šifra‘,“
Otázka: Zachoval Bůh Tóru spolehlivě?
Odpověď: Ano. Jak Písmo, tak archeologie naznačují, že v našich dnešních kopiích nedošlo k žádným významným změnám. Zde jsou čtyři důvody:
1. Bůh slíbil, že zachová své slovo v Izaiášovi 55:10–11; 59:21; 1. Petrově 1:24–25; Matoušovi 24:35.
2. Ježíš a Nový zákon potvrdili starozákonní Písmo v Matoušovi 19:4; 22:32, 37, 39; 23:35; Markovi 10:3–6; Lukášovi 2:23–24; 4:4; 11:51; 20:37; 24:27, 44.
3. Archeologické důkazy: Septuaginta, překlad Tóry do řečtiny, vznikla kolem roku 250 př. n. l. Svitky od Mrtvého moře pocházejí z období od přibližně roku 250 př. n. l. až po dobu po Kristu a můžeme je porovnat s našimi dnešními Biblemi. Aramajské targumy jsou překlady vzniklé přibližně v době Ježíše. Svitky od Mrtvého moře tvoří přibližně 95 000 fragmentů z asi 867 rukopisů Starého zákona a dalších spisů. Podle NIV Study Bible (str. 1432) tvoří rukopisy Starého zákona asi jednu třetinu Svitků od Mrtvého moře.
4. Potvrzení ze strany autorů rané církve, včetně Ignáce a Polykarpa, kteří byli učedníky apoštola Jana.
Otázka: Jaké důkazy z Koránu mají muslimové o tom, že Bible pochází původně od Boha?
Odpověď: Muslimové, s nimiž jsem hovořil, ochotně uznávají, že Bible byla původně dána Bohem, ale zde jsou důvody z jejich vlastního Koránu, proč by tomu měli věřit.
1. Korán zmiňuje mnoho proroků a zbožných lidí, kteří se vyskytují i v Bibli.
Mezi ně patří Noe, Abraham, Izák, Jákob, Jób, Mojžíš, David, Šalomoun, Eliáš, Elizeus, Jonáš, Jan Křtitel, Ježíš a jeho apoštolové.
Súra 6:84–85 „Dali jsme mu [Abrahamovi] Izáka a Jákoba, všechny (tři) jsme vedli správnou cestou; a před ním jsme vedli správnou cestou Noeho a z jeho potomků Davida, Šalomouna, Joba, Josefa, Mojžíše a Árona; takto odměňujeme ty, kdo konají dobro; a Zachariáše a Jana [Křtitele] a Ježíše a Eliáše [Eliáše], všichni patří mezi spravedlivé.“
Súra 32:23 „Vskutku jsme kdysi dali Knihu Mojžíšovi. Nepochybuj tedy o tom, že se k tobě dostane: a učinili jsme z ní vodítko pro syny Izraele.“
Súra 6:91 „Nehodnotí Alláha spravedlivě, když říkají: ‚Alláh nesesílá lidem nic (ve formě zjevení).‘ Řekni: ‚Kdo tedy seslal knihu, kterou přinesl Mojžíš? – světlo a vedení pro lidi;...‘“
2. Korán říká, že Alláh dal svá slova těmto prorokům
Súra 4:150–151 „Ti, kdo popírají Alláha a Jeho posly a chtějí oddělit Alláha od Jeho poslů, řkouce: ‚V někoho věříme, ale jiné odmítáme‘, a chtějí se držet střední cesty, (151) ti jsou vskutku nevěřící;...“
Súra 3:48 říká: „A Alláh ho [Ježíše] naučí Knize a moudrosti, Tóře a Evangeliu.“
Súra 29:46 ukazuje, že byste měli věřit v Bibli: „...‚Věříme ve zjevení, které sestoupilo k nám, i v to, které sestoupilo k vám...‘“
Otázka: Jaké důkazy z Koránu mají muslimové o tom, že Tóra je dnes spolehlivě zachována?
Odpověď: Podle mých zkušeností si mnoho muslimů není jistých, co jejich vlastní Korán k tomuto tématu učí. Zde jsou čtyři body, po nichž následuje vysvětlení každého z nich.
1. Korán nikde neříká, že by Bible byla zfalšována,
2. Naopak říká, že Alláh zachovává své slovo,
3. Ježíš ve své době potvrdil pravdivost Bible a
4. Archeologické nálezy sahají až do Ježíšovy doby.
1. Korán nikdy neřekl, že by Bible byla zfalšována.
Súra 2:75 říká, že někteří lidé, možná Židé z Mediny, vědomě zkreslili Boží slovo poté, co mu porozuměli. Neříká však, že zfalšovali Písmo, ať už své vlastní, nebo celé světové. Navíc by nemohli vědomě zkreslit Boží slovo, pokud by ho stále neměli k dispozici. Viz také súra 3:78.
2. Korán říká, že Alláh chrání své slovo.
Súra 5:46 říká: „A v jejich [proroků] stopách jsme poslali Ježíše, syna Marie, aby potvrdil Tóru, která přišla před ním; poslali jsme mu Evangelium; v něm bylo vedení a světlo. A potvrzení Tóry, která přišla před ním: vedení a napomenutí pro ty, kdo se bojí Alláha.“ Ježíš musel mít autentickou Tóru, aby ji mohl potvrdit.
A pokračuje to dál. Súra 5:47 říká: „Ať lid Evangelia soudí podle toho, co v něm Alláh zjevil...“ Pokud má lid Evangelia soudit podle toho, co Bůh zjevil v Evangeliu, jak by mohlo být Evangelium, podle kterého mají soudit, jiným než tím Evangeliem, podle kterého jim Bůh přikázal soudit?
Súra 5:48 říká: „Tobě [včetně lidí Evangelia] jsme seslali Písmo v pravdě, potvrzující Písmo, které přišlo před ním, a chránící je v bezpečí: rozsuzuj tedy mezi nimi podle toho, co Alláh zjevil, a nenásleduj jejich marné touhy, odchylující se od pravdy, která k tobě přišla…“ Viz také súra 5:66, 68, 70.
Všimni si, že Alláh a) potvrdil Písmo, které přišlo před ním, a b) uchoval je v bezpečí. Drahý muslime, věříš tomu, co Korán říká o tom, že Bůh chrání Písmo lidí Knihy?
Súra 15:9–10 říká: „My jsme bezpochyby seslali Poselství; a My je jistě ochráníme [před zkažením]. Poslali jsme před tebou posly mezi starými náboženskými skupinami.“ Súra 15:9 neříká, že bylo chráněno pouze „Korán“, ale „poselství“.
Súra 10:94 říká, že pochybovači by se měli zeptat těch, kteří četli „Knihu“ ještě před Mohamedem.
3. Ježíšovo potvrzení Tóry ve své době.
Súra 3:48 říká: „A Alláh ho [Ježíše] naučí Knize a moudrosti, Tóře a Evangeliu.“
Korán, súra 5:46, říká: „A v jejich [proroků] stopách jsme poslali Ježíše, syna Marie, aby potvrdil Tóru, která přišla před ním; poslali jsme mu Evangelium; v něm bylo vedení a světlo. A potvrzení Tóry, která přišla před ním: vedení a napomenutí pro ty, kdo se bojí Alláha.“
Pokud Ježíš potvrdil Tóru, která byla zachována v jeho době, je nebezpečné odmítat to, co Ježíš potvrdil.
Korán, súra 3:50, říká: „(Já [Ježíš] jsem k vám přišel), abych dosvědčil Tóru, která byla přede mnou. ... Přišel jsem k vám se znamením od vašeho Pána. Bojte se tedy Alláha a poslouchejte mě.“ Pro lidi je téměř nemožné snažit se o následující:
1. Bát se Boha, a přitom si myslet, že není schopen nebo ochoten zachovat zjevení, jímž se jeho následovníci řídí.
2. Poslouchat Ježíše, a přitom odmítat jak Jeho slova, tak Tóru, kterou potvrdil.
4. Archeologické důkazy o Starém zákoně
Archeologie dokazuje, že Bible, kterou Ježíš znal, byla zachována.